- Autor
- Bohumil Hrabal (1914–1997), český prozaik, autor „pábitelských“ vyprávění
- Literární druh
- epika (próza, má souvislý děj, postavy a vypravěče)
- Žánr
- novela (jediná dějová linie soustředěná kolem jedné osudové události)
- Doba děje
- závěr druhé světové války (1945, několik dní před osvobozením)
- Místo děje
- malé nádraží v protektorátu Čechy a Morava
- Literární období
- česká próza 60. let 20. století (1958–1969)
- Vznik
- 1965 (filmová adaptace Jiřího Menzela vznikla v roce 1966)
- Kompozice
- jediný souvislý text bez kapitol, chronologická s retrospektivami (do dětství a k pokusu o sebevraždu)
Dílo za 30 sekund
Mladý Miloš Hrma nastupuje po léčení zpět do služby na malém nádraží. Nedávno se pokusil o sebevraždu po sexuálním selhání s dívkou Mášou. Na nádraží se starost o jeho „mužnost“ prolíná s velkými dějinami: výpravčí Hubička provede skandální žertík s telegrafistkou, odboj pošle spojku s bombou a Miloš v závěru shodí bombu na německý muniční vlak. Při výbuchu zahyne. Hrabal ukazuje, že hrdinství nevzniká z patosu, ale z osobních pohnutek obyčejného člověka.
Co dělá z Ostře sledovaných vlaků novelu?
Novela je kratší epický útvar s jedinou dějovou linií. Tady je to Milošův osud na malém nádraží.
Postavy
Hlavní jsou tři postavy: Miloš, Hubička a Máša. Vedlejší jsou Viktoria Freie a telegrafistka Zdenička.
Miloš Hrma
Nesmělý mladý výpravčíZaměstnanec protektorátního nádraží, ne voják. Trpí pocitem mužské nedostatečnosti a nedávno se pokusil o sebevraždu. Po noci s partyzánkou ztratí svůj pocit selhání a v závěru novely odpálí německý muniční vlak. Při výbuchu zahyne.
Poznáš podle: sebevražedného pokusu a toho, že vypráví v ich-formě.
Hubička
Lehkomyslný sukničkářVýpravčí a Milošův kolega, ke kterému chodí Miloš pro radu. Orazítkuje zadek telegrafistky Zdeničky úředními razítky, a tím vyvolá vyšetřování. Jako člen odboje se podílí na předání bomby Milošovi.
Poznáš podle: razítek na zadku Zdeničky.
Máša
Milošova dívkaMladá průvodčí a Milošova první láska. Při jejich schůzce dojde k sexuálnímu selhání, které hrdinu dožene k sebevražednému pokusu.
Poznáš podle: schůzky, po níž se Miloš pokusí o sebevraždu.
Viktoria Freie
Partyzánka s výbušninouKrycí jméno spojky odboje, která na nádraží přiveze výbušninu. Po jediné noci s Milošem ho zbaví úzkosti a odjíždí zpět do odboje.
Poznáš podle: výbušniny a krycího jména.
Zdenička
Telegrafistka s razítkyTelegrafistka na nádraží. Hubička jí orazítkuje zadek úředními razítky a z toho se rozběhne vyšetřování. Razítka na jejím zadku jsou v novele symbolem drobné vzpoury.
Poznáš podle: razítek, která jí Hubička otiskne.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Jakou roli hraje Viktoria Freie?
Viktoria Freie je krycí jméno partyzánky. Po noci s Milošem ho zbaví úzkosti a předá mu bombu.
Děj v 5 krocích
- Úvod: Miloš Hrma nastupuje po třech měsících léčení zpět do služby na malém protektorátním nádraží. Nedávno se pokusil o sebevraždu po sexuálním selhání s Mášou. Seznamuje se s výpravčím Hubičkou a přednostou stanice.
- Zápletka: V noci Hubička orazítkuje zadek telegrafistky Zdeničky protektorátními razítky. Ráno se aféra provalí a nastane vyšetřování. Miloš zároveň dostává tajný úkol od odboje.
- Vývoj: Miloš hledá radu u Hubičky, jak na sex. Na nádraží přijíždí spojka odboje Viktoria Freie s výbušninou. Po sexu s ní Miloš ztratí svůj pocit selhání a dostává od ní bombu, kterou má shodit na německý muniční vlak.
- Vyvrcholení: Miloš nastupuje do služby s bombou. Vyšplhá na semafor nad kolejemi a shodí ji do projíždějícího muničního vlaku. Německý strážný ho postřelí a oba padají dolů.
- Závěr: Vlak exploduje a zničí okolní krajinu. Miloš umírá vedle smrtelně zraněného německého vojáka. Do jeho dlaně vloží čtyřlístek a mluví k jeho mrtvému tělu.
Fáze děje
Spoj část děje s tím, co se v ní stane.
Co udělá Hubička v noci na nádraží?
Hubičkův žertík se provalí a spustí vyšetřování. Razítka jsou v novele symbolem drobné vzpoury.
Proč se Miloš pokusil o sebevraždu?
Důvodem je osobní trauma, ne válka. Právě Milošovy problémy se sexem určují celý příběh.
Jak Miloš zničí muniční vlak?
Miloš vyleze na semafor nad kolejemi a bombu shodí do vagonů. Po výbuchu vlaku sám umírá.
Témata a motivy
- Válka a obyčejný člověk: Miloš je zaměstnanec, ne voják, a přesto se stává účastníkem odboje. Velké dějiny se prosadí i do života obyčejného člověka.
- Dospívání a sexualita: Milošovy problémy se sexem určují celou jeho cestu od sebevraždy po osudovou noc s Viktorií Freie. Sexuální zasvěcení je podmínkou hrdinského činu.
- Relativizace hrdinství: odbojný skutek je výsledkem náhody, ustrašenosti i touhy dokázat mužnost. Hrdinství se nerodí z přesvědčení, ale z osobních pohnutek.
- Vlaky: motiv vlaků je připomínka probíhající války, která neustále narušuje poklidný život na stanici.
- Razítka: úřední razítka na zadku telegrafistky Zdeničky jsou symbolem drobné vzpoury.
- Čtyřlístek: zelený čtyřlístek pro štěstí v dlani umírajícího německého vojáka uzavírá novelu obrazem paradoxního smíření mezi nepřáteli.
Hlavní myšlenka: válečné hrdinství je zasazeno do nejbanálnějšího prostředí malého nádraží a do pohledu stydlivého mladíka. Osobní trauma (sexuální selhání, pokus o sebevraždu) a velké dějiny (odboj, konec války) nelze oddělit. Hrabal se vysmívá hrdinskému patosu. Milošova smrt je zároveň absurdní i osvobozující. Novela je výpovědí o dospívání v čase dějinného zlomu.
Jak Hrabal v novele ukazuje hrdinství?
Miloš nejedná z přesvědčení bojovníka, ale kvůli osobní zkušenosti a touze dokázat mužnost. Hrabal se hrdinskému patosu vysmívá.
Co vyjadřuje čtyřlístek v rukou umírajícího vojáka?
Zelený čtyřlístek pro štěstí leží v dlani německého vojáka, který zemře vedle Miloše. Dva nepřátelé se na okamžik smíří.
Autor a doba
Bohumil Hrabal se narodil v roce 1914 a zemřel v roce 1997. Vystudoval práva na Karlově univerzitě, ale právu se pořádně nevěnoval. Střídal dělnické profese: výpravčí na nádraží, pomocník v hutích, balič starého papíru, kulisák v Divadle Na zábradlí. Do literatury vstoupil pozdě, teprve začátkem šedesátých let. Vytvořil si osobitý styl takzvaného pábitelství: nekonečný proud řeči obyčejných lidí, kteří vyprávějí fantastické zkušenosti všedního života. Za normalizace publikoval v samizdatu a v exilových nakladatelstvích.
Další díla: Pábitelé (1964, soubor povídek, který definuje pábitele), Postřižiny (1976, vzpomínková próza o dětství v pivovaru), Obsluhoval jsem anglického krále (1971, osud číšníka Jana Dítěte), Příliš hlučná samota (1976, monolog baliče starého papíru Haňti).
Česká próza 60. let (1958–1969): reagovala na uvolnění po odsouzení kultu osobnosti. Autoři opouštěli schematismus socialistického realismu a vraceli se ke každodennímu životu, ironii, grotesce a existenciálním otázkám. K proudu patří Josef Škvorecký (Zbabělci), Milan Kundera (Žert), Ludvík Vaculík (Sekyra), Ladislav Fuks i Bohumil Hrabal.
V Ostře sledovaných vlacích se to projevuje poetikou všedního dne: banalita nádražního provozu kontrastuje s velkými dějinami války. Hrabal spojuje hrubý humor (razítka na zadku telegrafistky) s tragickým patosem závěru.
Filmová adaptace: Jiří Menzel ji natočil roku 1966 a v roce 1968 získala Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Scénář napsali Hrabal a Menzel společně.
Který autor napsal Zbabělce?
Zbabělci (1958) jsou Škvoreckého. Kundera napsal Žert, Vaculík Sekyru a Fuks Pana Theodora Mundstocka.
Rozbor ukázky
Ukázka je z konce novely: po výbuchu leží Miloš vedle umírajícího německého vojáka, vloží mu do dlaně čtyřlístek a drží ho za ruku. Končí vulgární větou, kterou k mrtvému tělu řekne: „Měli jste sedět doma, na prdeli.“
Jazyk a styl: ich-forma z pohledu Miloše Hrmy, střídá vnitřní monolog s pozorováním okolí. Slovní zásoba je spisovná čeština s hovorovými a expresivními výrazy, nářečními tvary a vulgarismy. Syntax tvoří dlouhá proudová souvětí plná vedlejších vět (Hrabalova nekonečná věta). Obraznost stojí na kontrastu banality a hrůzy války.
- Metafora: „z krajiny vyrůstal do nebe hřibovitý oblak“. Detonace je pojmenována podle houby a abstraktní popis nahrazuje přírodní obraz.
- Gradace: „rostl o vyšší patra a vyšší kouřová mračna“. Opakované slovo vyšší stupňuje rozsah zkázy.
- Personifikace: tlak vzduchu „syčel a hvízdal“. Přírodní jev dostává aktivní rysy.
- Oxymorón: „neslyšící uši“. Ucho slouží ke slyšení, takže spojení s přívlastkem „neslyšící“ vytváří logický rozpor a vyjadřuje absurditu smrti.
- Vulgarismus: výraz „na prdeli“ narušuje patos závěrečné scény a vtahuje hrdinu zpět do obyčejnosti, kterou je celá novela plná.
Trop, nebo figura?
Roztřiď jevy z ukázky podle toho, jak se jmenují.
Co je „neslyšící uši“?
Slovo „neslyšící“ se logicky vylučuje s ušima, které jsou orgánem sluchu. Tomu se říká oxymorón.
Proč Hrabal zakončí ukázku vulgarismem „na prdeli“?
Vulgarismus je v ostrém kontrastu s patetickým okamžikem smrti. Hrabal se heroismu vysmívá a dává slovo obyčejnému člověku.