- Autor
- Guy de Maupassant (1850–1893), francouzský spisovatel, žák Gustava Flauberta
- Literární druh
- epika (próza, má děj, postavy a vypravěče)
- Žánr
- povídka (komorní útvar s málo postavami a jediným ústředním konfliktem)
- Doba děje
- prosinec 1870 (prusko-francouzská válka, krátce po obsazení Rouenu)
- Místo děje
- Normandie (cesta dostavníkem z obsazeného Rouenu do městečka Tôtes)
- Literární období
- naturalismus (70. a 80. léta 19. století, Francie)
- Vznik
- 1880 (vyšla v dubnu 1880 ve sborníku Večery v Médanu)
- Kompozice
- krátká povídka bez kapitol (chronologická stavba, tři dějová ohniska cesta, hostinec a návrat rámují trojstupňové ponížení Kuličky)
Dílo za 30 sekund
Deset lidí prchá dostavníkem z Rouenu, který obsadili Prusové. Jedna z nich je prostitutka přezdívaná Kulička a jako jediná má košík plný jídla. Rozdělí se s ostatními. Když pruský důstojník zadrží dostavník a chce, aby s ním Kulička strávila noc, nejdřív odmítne z vlastenectví. Ostatní ji pak přesvědčí, aby se podvolila, a potom se k ní chovají jako k špíně. Čestně se zachovala ona, pokrytci jsou ti druzí.
Co je Kulička po žánrové stránce?
Kulička je epika, přesněji povídka. Je krátká a má jeden hlavní konflikt: cestující proti Kuličce.
Postavy
Ve vozu jede deset lidí. Hlavní jsou čtyři: Kulička a tři muži, kteří ji v dostavníku nejvíc ovlivňují. Vedlejší jsou pruský důstojník a dvě jeptišky.
Kulička
Prostitutka s košíkemSkutečným jménem Alžběta Roussetová. Baculatá blondýna, prostitutka z Rouenu, která město opouští, protože napadla pruského vojáka. Je vlastenecká a nechce se kvůli tomu vyspat s pruským velitelem. Rozdělí se o jídlo, a přesto se po podvolení stane ve vozu vyvržencem. Nakonec tiše pláče.
Poznáš podle: košíku s jídlem a odmítnutí důstojníka z vlasteneckých důvodů.
Cornudet
Republikán s pivním břichemVousatý demokrat s pivním břichem, syn cukráře. Jediný z cestujících se na nátlaku na Kuličku nepodílí. Na zpáteční cestě píská francouzskou hymnu. Provokuje tím ostatní, ale zároveň Kuličku zraňuje a připomíná jí, že se vyspala s Prusem.
Poznáš podle: pískání Marseillaisy v dostavníku.
Pan Loiseau
Vychytralý obchodník s vínemObchodník, který prodává špatné víno za dobrou cenu. Je hlavním iniciátorem nátlaku na Kuličku. V noci špehuje klíčovou dírkou, co se děje mezi ní a důstojníkem, a pak si to vychutnává.
Poznáš podle: klíčové dírky a vína.
Hrabě Hubert de Bréville
Vůdčí osobnost dostavníkuReprezentant šlechty a vůdčí osobnost celé společnosti ve voze. Když ostatní začnou na Kuličku naléhat, hrabě mluví o oběti pro celek a svou autoritou celý nátlak posvětí. Je ukázkou pokrytectví vyšší společnosti.
Poznáš podle: šlechtického titulu a řečí o oběti pro ostatní.
Pruský důstojník
Nepřítel s příkazemPruský velitel okupovaného území. V hostinci vzkáže, že dostavník nepustí dál, dokud s ním Kulička nestráví noc. Na scéně se skoro neukáže, přesto je příčinou celého konfliktu.
Poznáš podle: požadavku, který zdrží celý dostavník v Tôtes.
Dvě jeptišky
Pobožné svědkyněJedny z deseti cestujících. Když cestující začnou na Kuličku naléhat, odvolávají se na biblickou Juditu, hrdinku, která se obětovala pro svůj lid. Z jejich pobožnosti se tak stává zbraň v nátlaku na Kuličku.
Poznáš podle: příměru o Juditě.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Děj v 5 krocích
- Odjezd z Rouenu. V prosinci 1870 obsadí Prusové Rouen. Deset lidí získá od pruského velitele průvodní list a opustí město dostavníkem. Je tu vinař Loiseau, hrabě de Bréville, republikán Cornudet, dvě jeptišky a prostitutka Kulička.
- Hlad a košík. Cesta se vleče a cestující mají hlad. Kulička má košík plný jídla a rozhodne se, že se s ostatními podělí.
- Zadržení v hostinci. Dostavník dorazí do Tôtes a všichni se ubytují v hostinci U Obchodu. Pruský důstojník vzkáže, že je nepustí dál, dokud s ním Kulička nestráví noc. Odmítne z vlastenectví a ostatní ji zprvu podpoří.
- Nátlak. Další dny cestující začnou na Kuličku naléhat. Jeptišky se odvolávají na Juditu a hrabě de Bréville mluví o oběti pro celek. Kulička se podvolí. Loiseau pak špehuje klíčovou dírkou.
- Závěr. Ráno dostavník odjíždí, Kulička nestihla nakoupit jídlo. Cestující jedí své zásoby a ani sousto jí nenabídnou. Cornudet píská francouzskou hymnu a Kulička v rohu vozu tiše pláče.
Proč Kulička nejprve odmítne pruského důstojníka?
Kulička je vlastenkyně a nechce se vyspat s nepřítelem. Cestující ji z počátku podporují.
Čím cestující nakonec Kuličku přesvědčí, aby se podvolila?
Jeptišky se odvolají na biblickou Juditu a hrabě mluví o oběti pro celek. Slovy o ctnosti chtějí zakrýt vlastní sobectví.
Který z cestujících se na nátlaku na Kuličku nepodílí?
Cornudet je republikán a jediný z cestujících, kdo se k nátlaku nepřidá. Loiseau, hrabě i továrník Carré-Lamadon se na něm podílí.
Co dělají cestující, když ráno odjíždějí?
Kulička se s nimi předtím o jídlo podělila, oni teď jedí před ní a ani sousto jí nenabídnou. Jídlo je tu nástroj moci a ponížení.
Části děje
Spoj část děje s tím, co se v ní stane.
O čem povídka je
Hlavní myšlenka: falešné vlastenectví a pokrytectví měšťanstva. Maupassant ukazuje společnost jako dostavník plný lidí, kteří mluví o ctnosti, ale ustoupí, když jde o jejich pohodlí. Jediná čestná je žena, kterou ostatní pokládají za nečistou.
- Pokrytectví měšťanstva. Měšťané mají Kuličku rádi, dokud potřebují její košík. Když se podvolí Prusovi, chovají se k ní jako k nečisté věci.
- Falešné vlastenectví. Cestující mají plná ústa vlasti, ale ustoupí kvůli osobnímu pohodlí. Skutečnou vlastenkyní je prostitutka.
- Morálka lidí na okraji. Kulička stojí na okraji společnosti a přesto je jediná, kdo jedná čestně.
- Košík s jídlem. Kulička se rozdělí, ale zpátky ostatní jedí své zásoby a ona hladoví. Jídlo je nástrojem moci a ponížení.
- Klíčová dírka. Loiseau v noci špehuje a vychutnává si, co ostatní odsuzují.
- Marseillaisa. Cornudet píská francouzskou hymnu. Provokuje cestující, ale zároveň zraňuje Kuličku.
Jak Maupassant obrací role prostitutky a měšťanů?
Kulička se podělí o jídlo a brání vlast, zatímco měšťané na ni naléhají a pak ji ponižují. Čestnost je tedy na straně té, kterou společnost zavrhuje.
Naturalismus a kompozice
Naturalismus vznikl ve Francii v 70. letech 19. století jako vyhrocená forma realismu. Zakladatelem byl Émile Zola, který literaturu pojímal jako vědeckou pitvu společnosti. Spisovatelé sledovali vliv dědičnosti, prostředí a okolností na osudy postav, zpravidla s pesimistickým vyzněním. Otevírali témata jako prostituce, alkoholismus a chudoba.
V Kuličce se naturalismus projevuje sociální typologií dostavníku (vinař, továrník, hrabě, jeptišky, republikán, prostitutka jako celé spektrum francouzské společnosti) a popisem jídla a tělesnosti. Vypravěč nehodnotí přímo, staví obrazy tak, aby pokrytectví promluvilo samo.
Kompozice. Povídka nemá kapitoly a její stavba je chronologická. Tři dějová ohniska (cesta, hostinec, návrat) rámují trojstupňové ponížení Kuličky.
Vypravěč. Er-forma, vševědoucí vypravěč s ironickým odstupem. Vstupuje do nitra Kuličky, ostatní postavy charakterizuje zvenčí.
Který rys je pro naturalismus typický?
Naturalisté sledují, jak dědičnost, prostředí a okolnosti určují osudy postav. Odtud témata jako chudoba a prostituce.
Jazyk a ukázka
Jazyk a styl. Vypravěčský styl je er-forma s vševědoucím vypravěčem, který vstupuje do nitra Kuličky a ironicky ukazuje pokrytectví ostatních. Slovní zásoba staví do kontrastu knižní a hovorové výrazy. Souvětí jsou dlouhá, s plynulou gradací od nezájmu přes výčet jídel až po závěrečné slzy. Obraznost: typické naturalistické smyslové detaily jídla (lesklý rosol, čtyři láhve) i pláče (slzy v koutku víček).
Z ukázky, kde Kulička pláče, si zapamatuj:
- Anafora: „Nikdo se na ni nepodíval, nikdo si na ni ani nevzpomněl“ zdůrazňuje izolaci Kuličky.
- Sarkasmus: výraz „počestných hňupů“. Vypravěč míní opak, protože cestující se nezachovali počestně.
- Přirovnání: „odhodili jako nějakou nečistou věc“ nebo „jako když praskne příliš napjatá struna“ vyjadřují Kuliččino ponížení.
- Výčet (enumerace): „dvě pečená kuřátka, obalená lesklým rosolem, paštika, hrušky, čtyři láhve bordeauxského vína“. Detail zesiluje pocit křivdy.
- Personifikace: slzy se tlačí do očí, jako by byly živé. Ukazují, že Kulička pláč neudrží.
Trop, nebo figura?
Roztřiď jevy z ukázky podle toho, jestli jde o trop (změna významu), nebo figuru (zvláštní uspořádání slov).
Co vypravěč míní slovem počestných v ukázce?
Vypravěč je ironický: ti, kdo si zakládají na morálce, se ke Kuličce zachovali pokrytecky. Počestní tedy nejsou.
Autor a doba
Guy de Maupassant (1850–1893) se narodil v Normandii v rodině zchudlého šlechtice. Matka byla blízkou přítelkyní spisovatele Gustava Flauberta, který se stal Maupassantovým vzorem. V devatenácti letech narukoval jako dobrovolník do prusko-francouzské války a v prosinci 1870 ustupoval s armádou ze zabraného Rouenu. Po válce pracoval jako úředník na ministerstvu a učil se psát pod Flaubertovým dohledem.
Flaubert mu nedovolil nic zveřejnit, dokud nebyl text dokonalý. Tím dokonalým textem se stala Kulička, vydaná v dubnu 1880 ve sborníku Večery v Médanu, kde se sešli naturalisté kolem Émila Zoly. Maupassant použil vlastní zkušenost z války i historku, kterou mu vyprávěl jeho strýc, ten se stal předlohou pro postavu Cornudeta. Povídka ho proslavila. Poté vydal několik povídek a románů. Ke konci života trpěl syfilidou, na Nový rok 1892 se pokusil o sebevraždu podříznutím a o rok a půl později zemřel v sanatoriu.
Zajímavost: francouzský název povídky je Boule de Suif, tedy „Lojová koule“. Tuto přezdívku dostala hrdinka kvůli své tloušťce a zní mnohem nelichotivěji než český překlad Kulička.
Další Maupassantova díla:
- Miláček (1885): román o novináři Georgesi Duroyovi, který se přes ženy vyšplhá na vrchol Třetí republiky.
- Život (1883): román o životě šlechtičny Jeanne, jejíž naděje rozbíjí nevěrný manžel i sobecký syn.
- Horla (1887): povídka v deníkové formě o vypravěči pronásledovaném neviditelnou bytostí. Předznamenává Maupassantovo blížící se duševní zhroucení.
Současníci: Émile Zola (Francie), zakladatel naturalismu a autor cyklu Rougon-Macquartové (Nana, Germinal). Sestavil sborník Večery v Médanu. Joris-Karl Huysmans, další autor sborníku, později se od naturalismu odpoutal (román Naruby, 1884). Gustave Flaubert, Maupassantův mentor, autor Paní Bovaryové (1857) a Citové výchovy.
Jak zní doslovný překlad francouzského názvu Boule de Suif?
Hrdinka dostala přezdívku kvůli své tloušťce. Francouzský název zní nelichotivěji než český překlad.
Který z těchto románů napsal Maupassant?
Miláček je Maupassantův román z roku 1885. Nanu napsal Zola, Paní Bovaryovou Flaubert a Naruby Huysmans.