- Autor
- Karel Poláček (1892–1945), český prozaik a novinář židovského původu
- Literární druh
- epika (próza, má děj, postavy a vypravěče)
- Žánr
- humoristický román (se silnými prvky vzpomínkové prózy, komika je primárně jazyková)
- Doba děje
- počátek 20. století (předválečná doba, žádné dějinné události)
- Místo děje
- východočeské maloměsto (předlohou je autorův rodný Rychnov nad Kněžnou)
- Literární období
- demokratický proud (první polovina 20. století, autoři kolem Lidových novin)
- Vznik
- napsáno 1943 (v izolaci před deportací do Terezína, vyšlo posmrtně 1946)
- Kompozice
- 41 krátkých kapitol, epizodická a chronologická (v závěru se sny o Indii prolínají s realitou)
Dílo za 30 sekund
Petr Bajza vypráví o sobě a své partě kamarádů. Žije s rodinou nad otcovým obchodem, hádá se se sestrou, dostává výprasky a chodí do školy. Parta se neustále hádá a zase smiřuje. Na konci Petr onemocní spálou a v horečce se mu zdá, že s celou partou cestuje do Indie. Komika knihy nestojí na příbězích, ale na tom, jak Petr vypráví: míchá klukovskou hantýrku s knižními frázemi.
Z čeho vzniká humor v knize Bylo nás pět?
Poláček stavěl komiku na jazyce. Klukovská hantýrka se potkává s knižními výrazy, které Petr opisuje z čítanky.
Postavy
Hlavní jsou čtyři členové party. Vedlejší postavy jsou Petrův otec a jeho sestra.
Petr Bajza
Citlivý hrdý vypravěčŠkolák, syn kupce, citlivý a hrdý. Mluví směsí klukovské hantýrky a básnických obratů a zesměšňuje sám sebe, aniž o tom ví. Hádá se se sestrou, dostává od otce výprasky a v krámě tajně okusuje cukr. Na konci onemocní spálou.
Poznáš podle: vážného tónu, kterým vypráví o drobných věcech.
Tonda Bejval
Velitel s fantaziíSyn majitele povoznictví a uhelného obchodu. Vymýšlí nová dobrodružství a rád se staví do role velitele. Zároveň je trochu lakomý a sebestředný.
Poznáš podle: toho, že velí a vymýšlí výpravy.
Pepek Zilvar
Otrhaný svobodný klukSyn obecního žebráka a válečného invalidy z chudobince. Chodí otrhaný, kouří a ve škole propadl. Mluví nejdrsněji, obecnou češtinou. Ostatní mu závidí svobodu.
Poznáš podle: chudobince, cigarety a drsné řeči.
Čeněk Jirsák
Pobožný žalobníčekPobožný kluk, který si sbírá hříchy ke zpovědi a chodí žalovat. K Petrovi má dvojí roli: je zároveň jeho kamarád i rival. Posměšně mu říká „šplhoun“.
Poznáš podle: zpovědi a žalování.
Vendelín
Otec a majitel krámuPetrův otec. Vede rodinný obchod, který je středem rodiny i Petrova zájmu. Petr od něj dostává výprasky a v obchodě tajně okusuje cukr.
Poznáš podle: krámu, který je středem rodiny.
Mančinka
Petrova sestraBydlí s Petrem a rodiči nad otcovým obchodem. Petr se s ní hádá a ty hádky patří k běžnému rodinnému životu.
Poznáš podle: hádek s Petrem.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Který kluk z party je syn obecního žebráka a válečného invalidy?
Pepek Zilvar pochází z chudobince. Tonda je syn majitele povoznictví a Čeněk pobožný žalobníček.
Děj v 5 krocích
- Začátek: Petr Bajza představuje sebe a partu kamarádů. Patří do ní Tonda Bejval, Éda Kemlink, Pepek Zilvar z chudobince a Čeněk Jirsák. Petr žije s otcem Vendelínem, matkou a sestrou Mančinkou nad rodinným obchodem.
- Zápletka: Mezi kluky vznikají nedorozumění a hádky. Parta se kvůli drobným nepřátelstvím neustále rozpadá a zase spojuje: jeden den jsou nepřátelé, druhý den nerozluční kamarádi.
- Vývoj: Kluci jezdí do kina, navštěvují strýce na vesnici a plánují dobrodružné výpravy. Petr se hádá se sestrou, dostává od otce výprasky a v krámě tajně okusuje cukr.
- Vyvrcholení: Petr onemocní spálou a leží v horečce. V bludu se mu zdá, že s celou partou putuje do Indie. Sen se prolíná se scénami doktora u postele.
- Závěr: Po velké snové rvačce se Petr probudí a pochopí, že žádná Indie nebyla. Postupně se uzdraví a kamarádi za ním začnou znovu chodit. Vyprávění utichá v idylickém tónu.
Fáze děje
Spoj část děje s tím, co se v ní stane.
Co způsobí Petrovy sny o cestě do Indie?
Petr onemocní spálou a v horečce se mu zdá, že s partou putuje do Indie. V poslední pětině knihy se sen prolíná se skutečnými výjevy u jeho lůžka.
Co se stane po Petrově probuzení ze snu?
Sen skončí, Petr se postupně zotavuje a kamarádi k němu začnou znovu chodit.
Témata a motivy
- Maloměsto: Poláčkovo stálé téma. Funguje jako uzavřený řád obchodu, fary a školy, který Petr přijímá s naprostou vážností.
- Klukovský svět a řeč: parta má vlastní hierarchii a mluví hantýrkou smíšenou se školskými frázemi. Hádky jsou denním rituálem, ne vážným konfliktem.
- Krám jako střed světa: otcův obchod je centrem rodiny a zároveň miniaturou celého maloměsta.
- Cesta do Indie: vysněná dálka, která se v horečnatém závěru stává surrealistickou pouti a mění rytmus knihy.
- Klukovská hantýrka: slova jako „šplhoun“ nebo „Krkonoš“ tvoří vlastní jazyk party. Pere se s knižní frazeologií, kterou Petr opisuje z čítanky.
Hlavní myšlenka: Poláček psal Bylo nás pět v roce 1943, kdy měl jako Žid zákaz publikovat a čekal na transport. Psaní pro něj bylo útěchou a návratem k dětství. Pod zdánlivě naivním dětským vyprávěním ale prosvítá i ironie namířená proti maloměstskému pokrytectví.
Za jakých okolností psal Poláček Bylo nás pět?
Poláček psal za okupace, kdy mu židovský původ bránil publikovat, a kniha mu byla útěchou. Vyšla až po jeho smrti, v roce 1946.
Autor a doba
Karel Poláček (1892–1945) se narodil v Rychnově nad Kněžnou v židovské kupecké rodině. Vystudoval práva, ale věnoval se novinařině. Ve 20. a 30. letech psal pro Lidové noviny, kde patřil k demokratickému proudu kolem bratří Čapků, Eduarda Basse a Františka Langera.
Maloměsto bylo jeho stálým tématem. Vrcholem je satirická tetralogie Okresní město (1936). Po nacistické okupaci roku 1939 dostal jako Žid zákaz publikovat. Bylo nás pět napsal v izolaci roku 1943, krátce před deportací do Terezína. V říjnu 1944 byl poslán do Osvětimi a v lednu 1945 zemřel na pochodu smrti z tábora Gleiwitz. Kniha vyšla posmrtně roku 1946.
Další díla: Muži v offsidu (1931, o pražských fotbalových fanoušcích), Okresní město (1936, románová tetralogie), Hostinec U kamenného stolu (1941), Dům na předměstí (1928, satira na maloměšťáckou posedlost domkem).
Demokratický proud: skupina autorů kolem Lidových novin (Karel Čapek, Eduard Bass, František Langer a Karel Poláček). Spojuje je občanský humanismus a obhajoba masarykovských hodnot. Často psali o osudech obyčejných lidí.
Které Poláčkovo dílo je tetralogie o životě v českém maloměstě?
Okresní město (1936) je Poláčkovo velké maloměstské dílo. Muži v offsidu jsou o fotbalu a Hostinec U kamenného stolu se odehrává v lázeňském prostředí.
Rozbor ukázky
V ukázce Petr vypráví, jak se ve škole snažil být nejhodnější. Spojení „musím se ještě velice cvičit v hodnosti“ zní jako z knihy, ale říká ho kluk. A když pozdraví paní Soumarovou „rukulíbám“ „takovým strašlivým hlasem“, že se všichni obracejí, vznikne komická scéna.
Jazyk a styl: ich-forma školáka, který svět popisuje s nepatřičnou vážností. Slovní zásoba obsahuje klukovskou hantýrku (šplhoun) vedle knižních archaismů (pravil, jelikož, ctnostně), biblismů a školských frází. Souvětí jsou spojovaná opakovaným „a“, „i“, „jelikož“.
- Knižní výrazy: „bedlivě“, „pravil“, „ctnostně“, „zpytoval své svědomí“. V dětské řeči působí nepatřičně, a v tom je hlavní komika.
- Hovorové výrazy: „šplhoun“, „šklebil se“, „zařval“. Prozrazují Petrovu skutečnou dětskou přirozenost.
- Polysyndeton: věty řadí pomocí „a“, „i“, „jelikož“ za sebou. Rytmus napodobuje dětskou mluvu jedním dechem.
- Kontrast stylu: vznešený jazyk se potkává s banálním obsahem („musím se ještě velice cvičit v hodnosti“).
- Hyperbola: Petr přehání své ctnosti i pozdrav. Spojení „strašlivý hlas“ a zdvořilého „rukulíbám“ dělá z ulice komickou scénu.
Knižní, nebo hovorový výraz?
Roztřiď výrazy z ukázky podle stylu.
Jak se jmenuje figura, při které se věty řadí za sebou pomocí opakovaného „a“, „i“, „jelikož“?
Polysyndeton znamená, že se věty nebo členy spojují opakovanou spojkou. V ukázce napodobuje dětské vyprávění jedním dechem. Asyndeton je pravý opak: spojky chybí.
Proč působí slovo „ctnostně“ v Petrově řeči komicky?
„Ctnostně“ je z vyšší, knižní vrstvy jazyka. V ústech školáka vzniká kontrast, který je hlavním zdrojem Poláčkova humoru.