0 dní v řadě · 0 bodů

Kniha 11 z 30

Bylo nás pět

Karel Poláček

Čeština: povinná četba · 22 min

Poláčkův humoristický román o školákovi Petru Bajzovi a jeho partě: klukovská hantýrka proti knižním frázím, postavy, rozbor ukázky, kartičky a kvízy.

Autor
Karel Poláček (1892–1945), český prozaik a novinář židovského původu
Literární druh
epika (próza, má děj, postavy a vypravěče)
Žánr
humoristický román (se silnými prvky vzpomínkové prózy, komika je primárně jazyková)
Doba děje
počátek 20. století (předválečná doba, žádné dějinné události)
Místo děje
východočeské maloměsto (předlohou je autorův rodný Rychnov nad Kněžnou)
Literární období
demokratický proud (první polovina 20. století, autoři kolem Lidových novin)
Vznik
napsáno 1943 (v izolaci před deportací do Terezína, vyšlo posmrtně 1946)
Kompozice
41 krátkých kapitol, epizodická a chronologická (v závěru se sny o Indii prolínají s realitou)

Dílo za 30 sekund

Petr Bajza vypráví o sobě a své partě kamarádů. Žije s rodinou nad otcovým obchodem, hádá se se sestrou, dostává výprasky a chodí do školy. Parta se neustále hádá a zase smiřuje. Na konci Petr onemocní spálou a v horečce se mu zdá, že s celou partou cestuje do Indie. Komika knihy nestojí na příbězích, ale na tom, jak Petr vypráví: míchá klukovskou hantýrku s knižními frázemi.

Kvíz

Z čeho vzniká humor v knize Bylo nás pět?

Postavy

Hlavní jsou čtyři členové party. Vedlejší postavy jsou Petrův otec a jeho sestra.

hlavní postava

Petr Bajza

Citlivý hrdý vypravěč

Školák, syn kupce, citlivý a hrdý. Mluví směsí klukovské hantýrky a básnických obratů a zesměšňuje sám sebe, aniž o tom ví. Hádá se se sestrou, dostává od otce výprasky a v krámě tajně okusuje cukr. Na konci onemocní spálou.

Poznáš podle: vážného tónu, kterým vypráví o drobných věcech.

hlavní postava

Tonda Bejval

Velitel s fantazií

Syn majitele povoznictví a uhelného obchodu. Vymýšlí nová dobrodružství a rád se staví do role velitele. Zároveň je trochu lakomý a sebestředný.

Poznáš podle: toho, že velí a vymýšlí výpravy.

hlavní postava

Pepek Zilvar

Otrhaný svobodný kluk

Syn obecního žebráka a válečného invalidy z chudobince. Chodí otrhaný, kouří a ve škole propadl. Mluví nejdrsněji, obecnou češtinou. Ostatní mu závidí svobodu.

Poznáš podle: chudobince, cigarety a drsné řeči.

hlavní postava

Čeněk Jirsák

Pobožný žalobníček

Pobožný kluk, který si sbírá hříchy ke zpovědi a chodí žalovat. K Petrovi má dvojí roli: je zároveň jeho kamarád i rival. Posměšně mu říká „šplhoun“.

Poznáš podle: zpovědi a žalování.

vedlejší postava

Vendelín

Otec a majitel krámu

Petrův otec. Vede rodinný obchod, který je středem rodiny i Petrova zájmu. Petr od něj dostává výprasky a v obchodě tajně okusuje cukr.

Poznáš podle: krámu, který je středem rodiny.

vedlejší postava

Mančinka

Petrova sestra

Bydlí s Petrem a rodiči nad otcovým obchodem. Petr se s ní hádá a ty hádky patří k běžnému rodinnému životu.

Poznáš podle: hádek s Petrem.

Spoj dvojice

Kdo je kdo?

Spoj postavu s tím, co o ní platí.

Kvíz

Který kluk z party je syn obecního žebráka a válečného invalidy?

Děj v 5 krocích

  1. Začátek: Petr Bajza představuje sebe a partu kamarádů. Patří do ní Tonda Bejval, Éda Kemlink, Pepek Zilvar z chudobince a Čeněk Jirsák. Petr žije s otcem Vendelínem, matkou a sestrou Mančinkou nad rodinným obchodem.
  2. Zápletka: Mezi kluky vznikají nedorozumění a hádky. Parta se kvůli drobným nepřátelstvím neustále rozpadá a zase spojuje: jeden den jsou nepřátelé, druhý den nerozluční kamarádi.
  3. Vývoj: Kluci jezdí do kina, navštěvují strýce na vesnici a plánují dobrodružné výpravy. Petr se hádá se sestrou, dostává od otce výprasky a v krámě tajně okusuje cukr.
  4. Vyvrcholení: Petr onemocní spálou a leží v horečce. V bludu se mu zdá, že s celou partou putuje do Indie. Sen se prolíná se scénami doktora u postele.
  5. Závěr: Po velké snové rvačce se Petr probudí a pochopí, že žádná Indie nebyla. Postupně se uzdraví a kamarádi za ním začnou znovu chodit. Vyprávění utichá v idylickém tónu.
Spoj dvojice

Fáze děje

Spoj část děje s tím, co se v ní stane.

Kvíz

Co způsobí Petrovy sny o cestě do Indie?

Kvíz

Co se stane po Petrově probuzení ze snu?

Témata a motivy

  • Maloměsto: Poláčkovo stálé téma. Funguje jako uzavřený řád obchodu, fary a školy, který Petr přijímá s naprostou vážností.
  • Klukovský svět a řeč: parta má vlastní hierarchii a mluví hantýrkou smíšenou se školskými frázemi. Hádky jsou denním rituálem, ne vážným konfliktem.
  • Krám jako střed světa: otcův obchod je centrem rodiny a zároveň miniaturou celého maloměsta.
  • Cesta do Indie: vysněná dálka, která se v horečnatém závěru stává surrealistickou pouti a mění rytmus knihy.
  • Klukovská hantýrka: slova jako „šplhoun“ nebo „Krkonoš“ tvoří vlastní jazyk party. Pere se s knižní frazeologií, kterou Petr opisuje z čítanky.

Hlavní myšlenka: Poláček psal Bylo nás pět v roce 1943, kdy měl jako Žid zákaz publikovat a čekal na transport. Psaní pro něj bylo útěchou a návratem k dětství. Pod zdánlivě naivním dětským vyprávěním ale prosvítá i ironie namířená proti maloměstskému pokrytectví.

Kvíz

Za jakých okolností psal Poláček Bylo nás pět?

Autor a doba

Karel Poláček (1892–1945) se narodil v Rychnově nad Kněžnou v židovské kupecké rodině. Vystudoval práva, ale věnoval se novinařině. Ve 20. a 30. letech psal pro Lidové noviny, kde patřil k demokratickému proudu kolem bratří Čapků, Eduarda Basse a Františka Langera.

Maloměsto bylo jeho stálým tématem. Vrcholem je satirická tetralogie Okresní město (1936). Po nacistické okupaci roku 1939 dostal jako Žid zákaz publikovat. Bylo nás pět napsal v izolaci roku 1943, krátce před deportací do Terezína. V říjnu 1944 byl poslán do Osvětimi a v lednu 1945 zemřel na pochodu smrti z tábora Gleiwitz. Kniha vyšla posmrtně roku 1946.

Další díla: Muži v offsidu (1931, o pražských fotbalových fanoušcích), Okresní město (1936, románová tetralogie), Hostinec U kamenného stolu (1941), Dům na předměstí (1928, satira na maloměšťáckou posedlost domkem).

Demokratický proud: skupina autorů kolem Lidových novin (Karel Čapek, Eduard Bass, František Langer a Karel Poláček). Spojuje je občanský humanismus a obhajoba masarykovských hodnot. Často psali o osudech obyčejných lidí.

Kvíz

Které Poláčkovo dílo je tetralogie o životě v českém maloměstě?

Rozbor ukázky

V ukázce Petr vypráví, jak se ve škole snažil být nejhodnější. Spojení „musím se ještě velice cvičit v hodnosti“ zní jako z knihy, ale říká ho kluk. A když pozdraví paní Soumarovou „rukulíbám“ „takovým strašlivým hlasem“, že se všichni obracejí, vznikne komická scéna.

Jazyk a styl: ich-forma školáka, který svět popisuje s nepatřičnou vážností. Slovní zásoba obsahuje klukovskou hantýrku (šplhoun) vedle knižních archaismů (pravil, jelikož, ctnostně), biblismů a školských frází. Souvětí jsou spojovaná opakovaným „a“, „i“, „jelikož“.

  • Knižní výrazy: „bedlivě“, „pravil“, „ctnostně“, „zpytoval své svědomí“. V dětské řeči působí nepatřičně, a v tom je hlavní komika.
  • Hovorové výrazy: „šplhoun“, „šklebil se“, „zařval“. Prozrazují Petrovu skutečnou dětskou přirozenost.
  • Polysyndeton: věty řadí pomocí „a“, „i“, „jelikož“ za sebou. Rytmus napodobuje dětskou mluvu jedním dechem.
  • Kontrast stylu: vznešený jazyk se potkává s banálním obsahem („musím se ještě velice cvičit v hodnosti“).
  • Hyperbola: Petr přehání své ctnosti i pozdrav. Spojení „strašlivý hlas“ a zdvořilého „rukulíbám“ dělá z ulice komickou scénu.
Roztřiď

Knižní, nebo hovorový výraz?

Roztřiď výrazy z ukázky podle stylu.

Kvíz

Jak se jmenuje figura, při které se věty řadí za sebou pomocí opakovaného „a“, „i“, „jelikož“?

Kvíz

Proč působí slovo „ctnostně“ v Petrově řeči komicky?

Kartičky

Kartičky: všechno důležité