0 dní v řadě · 0 bodů

Kniha 12 z 30

Farma zvířat

George Orwell

Čeština: povinná četba · 20 min

Orwellova alegorie o revoluci, která skončí diktaturou. Kdo je Napoleon, Kuliš a Boxer, jak se mění přikázání a co znamená závěrečná hostina.

Autor
George Orwell (1903–1950), vlastním jménem Eric Arthur Blair, britský spisovatel
Literární druh
epika (próza, příběh stojí na alegorii s jasnou dějovou linií)
Žánr
alegorická novela (Orwell ji v podtitulu nazval pohádkou, ve skutečnosti jde o politickou satiru)
Doba děje
blíže neurčená přítomnost (děj nemá přesné datum, jde o alegorii sovětských dějin)
Místo děje
farma v Anglii (původně farma pana Jonese, po vzpouře Zvířecí farma)
Literární období
antiutopický realismus (první polovina 20. století)
Vznik
1945 (dokončeno 1944, vyšlo v srpnu 1945)
Kompozice
chronologická (deset kapitol od prvního shromáždění zvířat po závěrečnou hostinu s lidmi)

Dílo za 30 sekund

Zvířata na farmě vyženou lidského farmáře Jonese a chtějí žít spravedlivě a rovně. Moc ale časem převezmou prasata, hlavně kanec Napoleon, který vyžene Kuliše a začne vládnout strachem. Přikázání se postupně přepisují a nakonec zbyde věta, že všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. Příběh je alegorie sovětských dějin: ukazuje, jak se z revoluce stane diktatura.

Kvíz

O čem je Farma zvířat v přeneseném smyslu?

Postavy

Hlavní jsou čtyři: kanci Napoleon, Kuliš a Pištík a kůň Boxer. Vedlejší jsou Major a farmář Jones.

hlavní postava

Napoleon

Vychytralý mocichtivý kanec

Po vyhnání Kuliše soustředí veškerou moc. Vše ovládá pomocí strachu a smečky vycvičených psů. Každý neúspěch svaluje na údajnou Kulišovu sabotáž. Postupně přebírá způsoby farmáře Jonese. Má představovat Josifa Stalina.

Poznáš podle: smečky psů a vyhnání Kuliše.

hlavní postava

Kuliš

Inteligentní vizionář

Inteligentní kanec, který skutečně věří Majorovým ideálům a navrhuje stavbu větrného mlýna. Napoleon ho vyžene a z jeho jména udělá synonymum pro zrádce. Má představovat Lva Trockého.

Poznáš podle: plánu na větrný mlýn a vyhnání psy.

hlavní postava

Boxer

Obětavý silný dříč

Silný a oddaný tažný kůň s heslem „Budu pracovat ještě víc“. Jeho slepá důvěra v Napoleona ho nakonec stojí život, protože je po zranění prodán na jatka. Představuje dělnickou třídu.

Poznáš podle: hesla o práci a prodeje na jatka.

hlavní postava

Pištík

Výřečný obhájce vůdce

Výřečný kanec, který dovede každou lež prohlásit za pravdu. Přepisuje přikázání i dějiny a jeho jazyk je hlavní zbraní Napoleonova režimu. Po Boxerově odvozu oznámí, že kůň zemřel v nemocnici. Představuje propagandu.

Poznáš podle: vysvětlování, že vše je v pořádku.

vedlejší postava

Major

Stařešina s myšlenkou

Starý kanec, který shromáždí zvířata a zapálí je myšlenkou na revoluci proti farmáři Jonesovi. Krátce poté umírá, ale jeho ideály přežívají jako ideologie zvaná animalismus. Bez něj by zvířata nepovstala.

Poznáš podle: shromáždění na začátku příběhu.

vedlejší postava

Pan Jones

Vyhnaný majitel farmy

Majitel farmy, proti němuž se zvířata vzbouří. Vyženou ho a přejmenují farmu na Zvířecí farmu. Napoleon později přebírá jeho způsoby, takže zvířata nakonec vládne někdo, kdo se Jonesovi podobá.

Poznáš podle: vyhnání z farmy na začátku revoluce.

Spoj dvojice

Kdo je kdo?

Spoj postavu s tím, co o ní platí.

Spoj dvojice

Kdo nebo co koho představuje?

Spoj postavu s tím, co v alegorii představuje.

Děj v 5 krocích

  1. Začátek: Starý kanec Major shromáždí zvířata a zapálí je myšlenkou na revoluci proti farmáři Jonesovi. Krátce poté umírá, ale jeho ideály přežívají v podobě ideologie zvané animalismus.
  2. Zápletka: Zvířata vyženou Jonese z farmy, přejmenují ji na Zvířecí farmu a sepíší Sedm přikázání. Vedení se ujmou prasata Napoleon a Kuliš, kteří se záhy začnou přít o směřování farmy.
  3. Vývoj: Napoleon pomocí smečky vycvičených psů vyžene Kuliše a převezme veškerou moc. Začne měnit přikázání, obchoduje s lidmi a každý neúspěch svaluje na údajnou Kulišovu sabotáž.
  4. Vyvrcholení: Přikázání se postupně přepisují ve prospěch prasat. Věrný kůň Boxer, který celý život dřel, je po zranění prodán na jatka. Pištík zatím oznámí, že zemřel v nemocnici.
  5. Závěr: Prasata začnou chodit po dvou, nosit šaty a pít alkohol. Na závěrečné hostině s lidmi zvířata nahlížejí okny dovnitř a nedokážou rozlišit prasata od lidí. Revoluce se uzavřela tam, kde začala.
Kvíz

Co se stane s Kulišem?

Kvíz

Co se stane s Boxerem po zranění?

Roztřiď

Která část děje to je?

Přiřaď událost k části příběhu.

Alegorie a hlavní myšlenka

Alegorie znamená, že postavy a události představují něco jiného, v tomto případě sovětské dějiny. Zvířecí farma je model totalitního státu, uzavřený před okolním světem.

Orwell prožil zradu španělské revoluce stalinistickými agenty a pochopil, že totalita nevzniká jen z násilí, ale i ze slepé víry a ochoty nechat jiné myslet za sebe. Napsal bajku, která ukazuje, jak snadno se spravedlivá revoluce přemění v diktaturu, jakmile se moc soustředí v rukou těch, kdo ovládají jazyk a informace.

Témata:

  • Zrada revolučních ideálů: když se zvířata vzdají přímé kontroly a svěří moc vůdcům, začnou ti pravidla měnit ve svůj prospěch.
  • Moc jazyka a propagandy: kdo ovládá slova, ovládá skutečnost. Pištík přepisuje dějiny a přikázání a ostatní mu věří, protože jsou příliš vyčerpaní prací.
  • Slepá poslušnost: Boxer pracuje až k smrti a nikdy se nezeptá proč. Jeho loajalita není ctnost, ale zranitelnost, kterou diktatura zneužije.

Motivy:

  • Sedm přikázání se postupně přepisují a zjednodušují, až zbude jediné: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“
  • Větrný mlýn měl zvířatům přinést pohodlí. Mění se v nástroj mobilizace a odvádění pozornosti a opakovaně se boří a znovu staví.
  • Napoleonovi psi symbolizují represivní složky režimu. Už jejich přítomnost stačí k tomu, aby se nikdo neodvážil odporovat.
Kvíz

Co se v příběhu stane se Sedmi přikázáními?

Kvíz

Koho v alegorii představuje Napoleon?

Kvíz

K čemu Napoleon využije stavbu větrného mlýna?

Kvíz

Co symbolizují Napoleonovi psi?

Autor a doba

George Orwell (vlastním jménem Eric Arthur Blair) se narodil 25. června 1903 v Motihari v Britské Indii jako syn koloniálního úředníka. Dětství strávil v Anglii a studoval na Etonu, odkud odešel do Barmy jako policista. Tato zkušenost v něm vzbudila hluboký odpor k mocenské nadvládě.

Ve třicátých letech žil záměrně v chudobě v Paříži a v Londýně a psal reportáže o sociálních nerovnostech. V roce 1936 odjel bojovat do španělské občanské války na straně republiky, kde byl postřelen do hrdla a na vlastní oči viděl, jak stalinisté likvidují vlastní spojence.

Farmu zvířat dokončil v roce 1944, ale mnoho nakladatelů vydání odmítlo, protože Sovětský svaz byl válečným spojencem Británie. Kniha vyšla v srpnu 1945 a okamžitě se stala bestsellerem. Orwell zemřel 21. ledna 1950 v Londýně na tuberkulózu, rok po dokončení svého nejslavnějšího románu 1984.

Nápad na knihu: Orwell se přiznal, že nápad dostal, když viděl malého chlapce, jak pohání tažného koně bičem. Uvědomil si, že zvířata by snadno přemohla člověka, kdyby si uvědomila svou sílu.

Další díla: 1984 (1949), dystopický román o totalitním státu Oceánii. Hold Katalánsku (1938), osobní svědectví ze španělské občanské války.

Antiutopický realismus je směr, ke kterému patří i Huxleyho Konec civilizace nebo Zamjatinovo My. Orwell nepsal fantazii ani vědeckou fikci, ale politickou alegorii zasazenou do záměrně prosté formy bajky. Antiutopie se tu neopírá o technologie, ale o psychologické mechanismy moci: jazyk, strach, únavu a zapomnění.

Současníci: Aldous Huxley (Velká Británie, Konec civilizace, svět řízený požitkem), Arthur Koestler (Maďarsko, Tma o polednách, stalinské čistky) a Albert Camus (Francie, existencialista, romány Cizinec a Mor).

Kvíz

Která Orwellova kniha vyšla až po Farmě zvířat?

Jazyk a styl, rozbor ukázky

Vypravěč je vševědoucí a mluví v er-formě. Události popisuje s chladnou ironií a zdánlivým odstupem, takže čtenář sám sleduje postupné zvrácení revoluce. Jazyk je střízlivá spisovná čeština bez básnických výrazů, záměrně prostá a průzračná. Věty jsou krátké, úderné a přehledné. Obraznost vychází z toho, že se stírá hranice mezi zvířetem a člověkem, a to čistě vizuálně, bez metafor.

Ukázka ze závěru: zvířata nakukují okny a vidí hádku u stolu. Napoleon a pan Pilkington (farmář, host na hostině) vytasí pikové eso a nikdo už nepozná, kdo je kdo.

  • Gradace: výčet řevu, bušení pěstmi do stolu, nevraživých zuřivých pohledů, překřikování a vzájemného obviňování stupňuje obraz chaosu.
  • Ironie: prasata podvádějí v kartách stejně jako lidé, jimž se dřív vysmívala.
  • Metonymie (synekdocha): dvanáct rozhněvaných hlasů zastupuje všechny hádající se postavy. Prasata a lidé splynuli v jedno.
  • Záměna identity: zvířata nedokážou rozlišit prase od člověka. Je to pointa celé novely.
  • Zrcadlení slov: pohled přeskakoval z člověka na prase a z prasete na člověka. Opakování slov v převráceném pořadí napodobuje samotný pohyb pohledu.
Kvíz

Která figura je výčet řevu, bušení pěstmi do stolu a nevraživých pohledů?

Kvíz

Jaký je vypravěč Farmy zvířat?

Kartičky

Kartičky: všechno důležité