- Autor
- Erich Maria Remarque (1898–1970), německý spisovatel, rodným jménem Erich Paul Remark
- Literární druh
- epika (próza, dílo má děj, vypravěče a postavy)
- Žánr
- protiválečný román (sleduje osud jedné německé školní třídy)
- Doba děje
- 1916 až 1918 (od narukování třídy po smrt vypravěče v říjnu 1918)
- Místo děje
- západní fronta (Flandry a severní Francie, krátce Pavlův domov v Německu)
- Literární období
- ztracená generace (meziválečná próza)
- Vznik
- 1929 (Remarque ho napsal v zimě 1928 za pět týdnů)
- Kompozice
- dvanáct kapitol řazených chronologicky, s vloženými retrospektivami (škola, dovolená, zajatecký tábor)
Dílo za 30 sekund
Parta kluků ze stejné třídy se nechá od učitele přemluvit a dobrovolně narukuje. Místo slávy najdou bahno, krysy, hlad a smrt. Vypráví jeden z nich, devatenáctiletý Pavel Bäumer, a to v přítomném čase, takže čtenář nemá žádný odstup. Román ukazuje, že válka zničí i ty, které nezabije: celou jednu ztracenou generaci.
O čem je román Na západní frontě klid?
Román sleduje skupinu spolužáků od narukování až po smrt vypravěče. Je z let 1916 až 1918, ne z roku 1914.
Postavy
Hlavní trojice je Pavel, Kat a Albert. Vedlejší jsou učitel, který přemluvil třídu, a spolužák, po kterém Pavel zdědí boty.
Pavel Bäumer
Voják a vypravěčDevatenáctiletý gymnazista, který vypráví celý příběh. Minulost přichází jen v krátkých retrospektivách, jinak žije v přítomnosti fronty. Na dovolené necítí žádné spojení se světem civilistů a s otcem ani s učiteli nedokáže o válce mluvit. V kráteru probodne francouzského tiskaře a stráví noc u jeho těla. V říjnu 1918 padne.
Poznáš podle: vyprávění v ich-formě a v přítomném čase.
Stanislav Katczinsky
Zkušený otec partyŘíká se mu Kat. Je mu čtyřicet, je nejstarší a nejzkušenější z party. Pavlův mentor má dobrý instinkt na jídlo i na nebezpečí. S Pavlem krade husu a peče ji v noci, což je vzácná chvíle domova. Jeho smrt Pavla zasáhne nejvíc.
Poznáš podle: kradené husy a smyslu pro přežití.
Albert Kropp
Nejbystřejší ze spolužákůSpolužák ze třídy a nejchytřejší z party. Tvrdí, že válku by měli vybojovat ministři v aréně, ne obyčejní lidé. Po amputaci nohy zvažuje sebevraždu.
Poznáš podle: nápadu poslat do války ministry.
Kantorek
Učitel vlasteneckých frázíTřídní učitel, přísný tělocvikář. Při hodinách tak dlouho přednášel o vlasti, kultuře a pokroku, až třída dobrovolně narukovala. Zosobňuje starší generaci, která poslala děti na smrt hesly.
Poznáš podle: řečnické otázky „Vy přece půjdete taky, kamarádi?“
Franz Kemmerich
Spolužák s botamiSpolužák z party, kterému v polním lazaretu amputují nohu. Pomalu umírá a Pavel u něj bdí. Jeho hebké anglické boty pak putují z nohy na nohu, dokud nikdo z party nezbude.
Poznáš podle: bot, které po něm přebírají živí.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Děj v 5 krocích
- Začátek. Druhá rota se vrací z fronty o polovinu menší. Pavel s partou sedí u přídělů jídla a v retrospektivě vzpomínají, jak je Kantorek přemluvil k narukování v osmnácti letech.
- Zápletka. V lazaretu umírá Kemmerich s amputovanou nohou. Pavel sleduje jeho smrt a přebírá po něm boty. Na frontě pak poprvé zažívají palbu a plynový útok.
- Vývoj. Parta bojuje s krysami a hladem. Pavel s Katem kradou husu a pečou ji v noci. Pavel odjíždí na dovolenou domů, kde s otcem ani s učiteli nedokáže o frontě mluvit. Jejich vlastenecké řeči ho dráždí.
- Vyvrcholení. Po návratu do boje Pavel v panice probodne francouzského tiskaře Gérarda Duvala. V kráteru u jeho těla stráví celou noc.
- Závěr. Umírá Müller, Albert přijde o nohu, Leer vykrvácí. Jako poslední z party umírá Kat, raněný střepinou do hlavy. V říjnu 1918 padne i Pavel. Štábní hlášení toho dne zní: na západní frontě je klid.
Kdo přemluví Pavlovu třídu, aby dobrovolně narukovala?
Kantorek přednášel o vlasti, kultuře a pokroku tak dlouho, až třída narukovala.
Co se děje s botami Franze Kemmericha po jeho smrti?
Boty přebírá Pavel a pak další. Jsou symbolem konečnosti života každého mladého vojáka.
Fronta, nebo domov?
Roztřiď zážitky podle místa, kde se stanou.
Co se komu stane?
Spoj postavu s jejím osudem.
Hlavní myšlenka, témata a motivy
Remarque píše o tom, že válka ničí mladé lidi, i když přežijí. Na začátku slyší od Kantorka hesla o vlasti, kultuře a pokroku. Po prvním mrtvém spolužákovi Behmovi se jim ale jejich světonázor rozsype. Pavlovi zůstane jen tělo, hlad a krátké kamarádství s Katem a Kroppem. Vypravěč mluví v přítomném čase, jako by pro něj žádná budoucnost neexistovala.
Témata
- Ztracená generace. Třída odejde rovnou ze školy do zákopů. Vrátit se do civilu už neumí. Ani ti, co přežijí, nejsou pro mírový svět zachránění.
- Lži autorit. Učitelé, redaktoři a politici starší generace zradili mladé vznešenými hesly. Smrt Behma tuhle idealizaci rozbije.
- Frontové kamarádství. Ze lži autorit zbyde jediná hodnota: krátké kamarádství Pavla, Kata a Kroppa.
Motivy
- Kemmerichovy boty putují z nohy na nohu. Jsou symbolem konečnosti života.
- Krysy a bubnová palba. Hrůzu válka ukazuje v drobných detailech, ne ve velkých gestech.
- Pečená husa s Katem. Vzácná chvíle domova a ostrý kontrast s frontou.
Co zůstane Pavlovi, když se mu rozsypou ideály, které slyšel od učitelů?
Idealistická hesla se po prvním mrtvém rozpadnou. Pavlovi zbudou tělo, hlad a krátké kamarádství.
Vypravěč a kompozice
Román vypráví Pavel Bäumer v přítomném čase (ich-forma). Čtenář prožívá frontu přímo s ním a nezná budoucnost. Jen poslední odstavec po Pavlově smrti přebírá neutrální vypravěč v er-formě.
Kompozice sleduje postupný rozpad celé třídy od narukování po Pavlovu smrt: dvanáct kapitol řazených chronologicky, do nichž jsou vloženy retrospektivy (škola, dovolená, zajatecký tábor).
Kdo vypráví román a v jakém čase?
Vypráví Pavel v ich-formě a v přítomném čase. Jen v posledním odstavci po jeho smrti převezme vyprávění neutrální vypravěč.
Kolik kapitol má román a jak jsou řazeny?
Je to dvanáct kapitol, které sledují rozpad třídy od narukování po smrt vypravěče, doplněné retrospektivami.
Jazyk a styl: ukázka
Z ukázky o Kantorkovi: „celá třída jako jeden muž“ vytáhla na okresní velitelství, učitel ptal „Vy přece půjdete taky, kamarádi?“ a mluvil o „světě práce, povinností, kultury a pokroku“.
- Frazeologismus „jako jeden muž“ ironicky ukazuje stádní jednomyslnost třídy pod tlakem učitele. Rozhodnutí narukovat nebylo racionální.
- Hovorové výrazy („brejle“, „vyváděli“) dávají vypravěči prostý studentský pohled. Román působí jako mluvené svědectví.
- Gradace „práce, povinností, kultury a pokroku, do budoucnosti“ jde od konkrétního k abstraktnímu a zesiluje patos slibu, který starší generace nedodržela.
- Řečnická otázka „Vy přece půjdete taky, kamarádi?“ nechce odpověď. Nutí studenty k souhlasu pod hrozbou ostudy.
Celkově: ich-forma, vnitřní monolog proložený krátkými dialogy, věcný a strohý tón, hovorová čeština a vojenský žargon, krátké úsečné věty (v retrospektivách souvětí) a konkrétní detaily místo abstrakcí.
K čemu slouží spojení „celá třída jako jeden muž“?
Spojení je ironické. Kantorek třídu přesvědčil tak silně, že narukovala jako stádo, ne z vlastního rozhodnutí.
Autor a doba
Erich Maria Remarque (vlastním jménem Erich Paul Remark) se narodil roku 1898 v Německu. V listopadu 1916 ho povolali do armády a v červnu 1917 byl nasazen ve Flandrech. Necelé dva měsíce poté ho zasáhly střepiny granátu do nohy, paže i krku. Zbytek války strávil v lazaretech. Po válce učil, pracoval jako redaktor automobilového časopisu a psal lehčí prózu. Na západní frontě klid sepsal v zimě 1928 za pět týdnů jako reakci na hrdinské válečné memoáry.
Nacisté román 10. května 1933 veřejně pálili a v roce 1938 Remarquea zbavili občanství. Emigroval do Švýcarska a roku 1939 do USA. Jeho sestru Elfriede Scholz nacisté popravili roku 1943 za podkopávání bojové morálky. Zemřel 25. září 1970 v Locarnu.
Ztracená generace je označení pro autory narozené kolem roku 1898, kteří v osmnácti narukovali do 1. světové války a po návratu se nedokázali začlenit zpět do společnosti. Pojem zpopularizovala Gertruda Steinová. Na těchto základech vznikla na konci dvacátých let vlna protiválečné prózy. Remarque se k ní přidal románem, který líčí každodennost zákopů věcně a bez patosu.
Další díla: Cesta zpátky (1931) je pokračování o vojácích, kteří se vracejí do rozvrácené Výmarské republiky. Tři kamarádi (1936), Vítězný oblouk (1945) a Černý obelisk (1956) se odehrávají v jiných dobách a s jinými hrdiny.
Současníci: Henri Barbusse (Oheň, 1916) a Romain Rolland (Petr a Lucie, 1920) psali protiválečně. Ernst Jünger (V ocelových bouřích, 1920) naopak válku prezentuje heroicky. Ernest Hemingway patří také ke ztracené generaci (Sbohem, armádo, 1929).
Který autor v pamětech válku na rozdíl od Remarqua heroizuje?
V ocelových bouřích (1920) Ernsta Jüngera válku vykresluje hrdinsky. Remarque se naopak vymezil proti glorifikaci války.
Které dílo je pokračováním románu Na západní frontě klid?
Cesta zpátky (1931) sleduje vojáky, kteří přežili a vracejí se do poválečného Německa.