- Autor
- Michal Viewegh (*1962), český prozaik, autor humorných románů o současnosti
- Literární druh
- epika (próza, má postavy, děj a vypravěče)
- Žánr
- generační román (s autobiografickými a tragikomickými rysy)
- Doba děje
- 1962 až 1989 (od Kvidova narození po sametovou revoluci)
- Místo děje
- Praha a Sázava (rodina se po otcových politických problémech stěhuje z Prahy do Sázavy)
- Literární období
- postmodernismus (české 90. léta 20. století)
- Vznik
- 1992 (Cenu Jiřího Ortena za knihu autor dostal v roce 1993)
- Kompozice
- 17 kapitol a epilog, chronologická stavba (mezi vyprávění Viewegh vkládá hádky Kvida s editorem)
Dílo za 30 sekund
Kvido se narodí v roce 1962 v Praze a vyroste v inteligentní rodině. Po roce 1968 musí otec odejít z práce, rodina se stěhuje do Sázavy a otec se pod tlakem normalizace pomalu psychicky hroutí. Kvido mezitím dospívá, zamiluje se, začne psát a nakonec se sám stane otcem. Kniha vypráví o těžké době s humorem, ironií a slovními hříčkami: smích je tu obrana proti strachu.
O čem je román Báječná léta pod psa?
Jde o generační vyprávění o Kvidově dětství a dospívání. Dvě špatné možnosti jsou jiné Vieweghovy romány (Román pro ženy a Účastníci zájezdu).
Postavy
Hlavní jsou tři: Kvido a jeho rodiče. Dvě vedlejší postavy jsou Kvidův mladší bratr a dívka, kterou si Kvido zamiluje.
Kvido
Předčasně vyspělý vypravěčNarodí se roku 1962 a už jako batole mluví a čte jako dospělý. Je ironický pozorovatel své rodiny i doby. Dospívá v Sázavě, zamiluje se do Jarušky, začíná psát a později se stane otcem dcery.
Poznáš podle: knižní řeči malého kluka a rozhovorů s editorem.
Otec
Úspěšný muž, který se zhroutíVzdělaný člověk, který musí po roce 1968 odejít z práce a v Sázavě nastoupí do skláren. Pod tlakem normalizace se psychicky hroutí, chová se podivně a stahuje se ze společnosti. Nakonec si ve sklepě staví vlastní rakev. S příchodem perestrojky se pomalu vrací k životu.
Poznáš podle: rakve ve sklepě.
Matka
Energická a praktickáJe právnička a rodinu drží pohromadě. V Sázavě hraje v ochotnickém divadle a nový život zvládá lépe než otec. Když se otec hroutí, donutí Kvida a Jarušku, aby si udělali dítě, a chce ho tak přivést na jiné myšlenky.
Poznáš podle: divadla a praktického řešení krizí.
Paco
Sportovec, pragmatický klukMladší Kvidův bratr. Je přesný opak intelektuála Kvida, má rád sport a řídí se praktickým rozumem. V době normalizace se orientuje snáz než jeho bratr.
Poznáš podle: sportu a střízlivého pohledu na svět.
Jaruška
Dívka, kterou si Kvido zamilujeKvido se do ní zamiluje a začne psát. Když se otec zhroutí, matka je s Kvidem pošle k dítěti. Na konci románu se Kvidovi narodí dcera.
Poznáš podle: toho, že Kvido kvůli ní začíná psát.
Kdo je kdo?
Spoj postavu s tím, co o ní platí.
Děj v 5 krocích
- Začátek: Kvido se narodí roku 1962 v Praze, podle rodinné legendy přímo v divadle při premiéře. Vyrůstá v intelektuální rodině inženýra a právničky. Už od raného věku čte a mluví jako dospělý.
- Zápletka: Po roce 1968 otec odejde z práce. Rodina se kvůli tomu stěhuje z Prahy do Sázavy, kde otec nastoupí do skláren a matka se věnuje ochotnickému divadlu.
- Vývoj: Kvido dospívá, zamiluje se do Jarušky a začíná psát. Narodí se mu mladší bratr Paco, sportovní a praktický kluk, tedy jeho opak.
- Vyvrcholení: Otec se psychicky zhroutí poté, co policie zasáhne v souvislosti s disidentem Pavlem Kohoutem. Začne se chovat podivně, staví si ve sklepě rakev a stahuje se ze společnosti. Matka donutí Kvida a Jarušku, aby si udělali dítě.
- Závěr: Přichází perestrojka. Otec se postupně vrací do života a Kvidovi se narodí dcera. V epilogu přichází sametová revoluce roku 1989.
Proč se rodina z Prahy stěhuje do Sázavy?
Za stěhováním stojí otcovy politické problémy po roce 1968. Divadlo a Jaruška přicházejí až v Sázavě.
Co si otec staví ve sklepě, když ho trápí psychické problémy?
Rakev je obraz šílenství, které v člověku vyvolá krutý režim.
Proč matka donutí Kvida a Jarušku, aby měli dítě?
Matka doufá, že nový člověk v rodině vytrhne otce z beznaděje.
Fáze děje
Spoj část děje s tím, co se v ní stane.
Témata a motivy
- Normalizace a rodina: politický tlak proniká do soukromí. Otcův pád z Prahy do Sázavy změní celou rodinu.
- Dospívání a literatura: Kvido prožívá první lásky, manželství i otcovství přes knihy. Život a čtení se u něj prolínají.
- Humor jako obrana: postavy se brání tlaku doby ironií, slovními hříčkami a sebezesměšňováním.
- Motiv divadla: Kvidovo narození v divadle a matčino hraní. Život jako představení s rolemi, které si lidé nevybrali.
- Motiv rakve: otcova rakev ve sklepě je obraz šílenství vyvolaného krutým režimem.
- Motiv psaní a editora: Kvido vede rozhovory s editorem o vznikající knize, a tím vzniká metaliterární rovina.
Hlavní myšlenka: román zachycuje dětství a dospívání generace narozené kolem roku 1962 ve stínu normalizace. Pod humorem leží vážná otázka, jak režim deformuje životy obyčejných lidí. Sametová revoluce nepřináší prosté štěstí, jen šanci žít dál.
Co řeší rozhovory Kvida s editorem?
Kvido s editorem diskutuje o psaní příběhu, který čtenář právě čte. Tomu se říká metaliterární rovina.
Kompozice a vypravěč
Román má 17 kapitol a epilog a děj postupuje chronologicky od Kvidova narození k sametové revoluci. Mezi vyprávění vstupují krátké hádky Kvida s editorem. Vypravěč je er-forma s pasážemi v ich-formě: vševědoucí vypravěč střídá své promluvy s vyprávěním samotného Kvida.
Jaký je vypravěč románu?
Vševědoucí vypravěč se střídá s Kvidem, který mluví sám za sebe.
Autor a doba
Michal Viewegh se narodil 31. března 1962 v Praze a vyrostl v Sázavě, kam se rodina přestěhovala po otcových politických problémech. Vystudoval český jazyk a pedagogiku na FF UK. Pracoval jako učitel a později jako redaktor nakladatelství Český spisovatel. Zážitky z dětství v normalizační Sázavě jsou přímým zdrojem románu.
Za Báječná léta pod psa dostal v roce 1993 Cenu Jiřího Ortena. Kniha se v roce 1997 dočkala filmového zpracování, natočil ji Petr Nikolaev.
Další díla autora: Výchova dívek v Čechách (1994), Účastníci zájezdu (1996), Román pro ženy (2001), Případ nevěrné Kláry (2003), Vybíjená (2004).
Současníci: Jáchym Topol (Sestra, Anděl), Petr Šabach (Hovno hoří, 1994) a Michal Ajvaz (Druhé město, 1993).
Postmodernismus
Postmodernismus je literární a kulturní směr druhé poloviny 20. století. Typická je hra s vypravěčem, prolínání žánrů, intertextualita (odkazy na jiná díla), sebeironie a míchání spisovného a hovorového jazyka. Po roce 1989 se postmoderna stala dominantním proudem české prózy.
V románu to poznáš podle rozhovorů Kvida s editorem (metatextualita), podle citátů z cizích děl v mottech kapitol a podle střídání vypravěčských pohledů. Vážná látka se podává komickým a ironickým tónem a čtenář nikdy neví, co autor sám zažil a co si vymyslel.
Který znak ukazuje, že je román postmoderní?
Postmodernismus si hraje s vyprávěním a míchá knižní jazyk s populární kulturou. Patos a dokumentárnost jsou jiné poetiky.
Kdo napsal Hovno hoří a kdo Báječná léta pod psa?
Šabach napsal Hovno hoří (1994), Viewegh Báječná léta pod psa (1992). Obě knihy se vracejí k normalizaci s humorem.
Rozbor ukázky
V ukázce Kvido jako nenarozený plod nahlas přemýšlí, jak strašná nuda je těhotenství pro inteligentního člověka. Mluví přitom knižně jako dospělý a tím vzniká komický kontrast.
Jazyk a styl: ich-forma Kvidovy promluvy, ironický a sebejistý tón. Slovní zásoba je spisovná a knižní, věty jsou dlouhá souvětí s vsuvkami. Obrazná pojmenování a sarkastická přirovnání se spojují s vědeckými i komickými obraty.
- Knižní slovní zásoba: knižní výrazy (například „onen“, „nikoli“, „nichž“) kontrastují s absurdní situací.
- Ironie: Kvido jako plod považuje těhotenství za nudný zážitek pro intelektuála. Skutečný význam je opak doslovného sdělení.
- Anafora: tři věty po sobě začínají slovy „Dvě stě sedmdesát“. Stupňuje to pocit nekonečné nudy.
- Přirovnání: plod je přirovnán k akvabele na olympijském soustředění.
- Metafora: devět měsíců je „ve zhasnutém akváriu“. Tma a voda stojí za dobou před narozením.
Trop, nebo figura?
Roztřiď jevy z ukázky podle toho, jak se jmenují.
Co je „devět měsíců ve zhasnutém akváriu“?
Přenesené pojmenování bez spojky „jako“, které spojuje tmu a vodu v akváriu s dobou před narozením.
Čím je ukázka humorná?
Komika vzniká z kontrastu: nenarozené dítě používá knižní výrazy a těhotenství považuje za nudu.