Lidsky řečeno
Jazyk je kuchařka, řeč je oběd, který se podle ní uvaří. Kuchařka (pravidla, slova, tvary) je společná všem, kdo češtinu ovládají. Oběd (to, co právě řekneš) je vždycky konkrétní. A stejné jídlo se podává v restauraci ve společenském oblečení, doma v teplácích nebo v hospodě na vsi. Čeština to má stejně: podle situace a místa mluvíme různými útvary.
Jazyk a řeč
- Jazyk je systém: soubor slov, tvarů a pravidel, který sdílejí všichni mluvčí. Sám o sobě nikde „nezní“.
- Řeč je použití jazyka v konkrétní situaci: tvůj telefonát, přednáška, dopis, zpráva v chatu.
Jazykem se zabývá jazykověda (lingvistika). Obory: fonetika (zvuky), morfologie (tvary slov), slovotvorba, lexikologie (slovní zásoba), syntax (věty), stylistika, dialektologie (nářečí), etymologie (původ slov).
Útvary českého jazyka
Národní jazyk se dělí na útvary.
| útvar | kde se používá | příklad |
|---|---|---|
| spisovný jazyk | úřady, škola, média, oficiální a odborné texty | malý, okno, když |
| hovorová čeština | nenucená, ale pořád zdvořilá komunikace | slova se značkou „hovorově“ ve slovníku |
| obecná čeština | běžná mluva v Čechách a na části Moravy, nespisovná | malej, vokno, dyž |
| nářečí (dialekty) | tradiční mluva určitého území | liší se podle regionu |
| slang | skupina lidí podle zájmu nebo věku | prof, matika, lag |
| argot | uzavřená skupina, často k utajení řeči | fízl (policista) |
- Spisovný jazyk je kodifikovaný: jeho pravidla jsou popsaná v příručkách a platí pro všechny. Používá se mluveně i psaně.
- Slova označená ve slovníku jako hovorová patří ještě ke spisovné češtině, ale hodí se jen do méně formálních situací. Členění útvarů se v učebnicích mírně liší.
- Obecná čeština je nespisovná, protože není zakotvená v kodifikaci. Nejde o „špatnou češtinu“, jen o jiný útvar. Typické znaky: ý → ej (malý – malej, mlýn – mlejn), v- před o (okno – vokno), koncovka -ama (s kamarády – s kamarádama).
- Argot vznikl jako tajná řeč uzavřených skupin (zloději, vězni). Pojmy slang a žargon se v učebnicích používají různě, drž se své učebnice.
Vyber spisovný tvar
Který příklad je řeč, ne jazyk?
Řeč je konkrétní použití jazyka. Pravidla, slova a hlásky patří k jazyku jako systému.
Proč je obecná čeština nespisovná?
Nespisovnost neznamená chybu. Obecná čeština jen není zachycena v kodifikaci (příručkách) jako norma pro oficiální projevy.
Nářečí
Nářečí je územní útvar: liší se podle toho, kde lidé žijí. Dnes ustupuje, ale v některých oblastech se drží.
Čeština se dělí na čtyři základní nářeční skupiny (podskupiny a hranice uvádějí učebnice různě):
- česká (Čechy a přilehlé části Moravy)
- středomoravská (hanácká, oblast Haná)
- východomoravská (slovácká, Slovácko; v mluvě je znát blízkost slovenštiny)
- slezská (lašská, na severovýchodě)
Jazykové příručky
Spisovná čeština je popsaná v příručkách. Když si nejsi jistý, najdeš v nich odpověď.
Hlavní jsou Pravidla českého pravopisu (PČP), Slovník spisovné češtiny (SSČ) a Mluvnice češtiny. K nim patří Internetová jazyková příručka s rychlými odpověďmi a Český národní korpus s doklady o skutečném užívání slov. Příručky vydává především Ústav pro jazyk český AV ČR. Jazyk se mění, proto ověř aktuální vydání.
K čemu slouží příručka?
Čeština mezi slovanskými jazyky
Čeština patří do indoevropské rodiny a do slovanských jazyků. Ty se dělí na tři větve:
Do jaké větve jazyk patří?
- K češtině nejblíž stojí slovenština, mluvčí si obvykle rozumějí.
- Čeština je úředním jazykem Česka a jedním z úředních jazyků Evropské unie. Mluví jí přibližně deset milionů lidí.
Které tři jazyky patří všechny do západoslovanských?
Ruština a ukrajinština jsou východoslovanské, slovinština a bulharština jihoslovanské.
Stručný vývoj češtiny
- Praslovanština je společný předek slovanských jazyků. V prvním tisíciletí se rozpadá na samostatné jazyky.
- Staroslověnština: v roce 863 přišli na Velkou Moravu Cyril a Metoděj a přinesli písmo hlaholici a první slovanský spisovný jazyk.
- Staročeština: nejstarší doložená čeština (zhruba do konce 15. století).
- Pravopis s diakritikou se prosazuje v 15. století. Tradičně se spojuje se jménem Jana Husa.
- Střední čeština (16. až 18. století): kulturní vrchol je Bible kralická (1579 až 1593), po bitvě na Bílé hoře (1620) čeština ustupuje.
- Národní obrození (konec 18. a 19. století): Josef Dobrovský napsal mluvnici češtiny (1809), Josef Jungmann sestavil velký česko-německý slovník (1834 až 1839).
- Novočeština: dnešní podoba češtiny od 19. století.
Co z toho patří k době národního obrození?
Slovník Josefa Jungmanna vyšel v letech 1834 až 1839. Cyril a Metoděj přišli v 9. století, Bible kralická vyšla v 16. století a diakritika se prosazuje v 15. století.
Čím se argot liší od běžného slangu?
Argot používaly uzavřené skupiny, aby jim ostatní nerozuměli. Slang je skupinová mluva, která utajení neřeší.