Lidsky řečeno
Čárka je dopravní značka pro čtenáře. Říká mu: tady něco vkládám, tady začíná další položka, tady je přestávka v myšlence. Ve větě jednoduché (jeden přísudek) čárky nejčastěji oddělují to, co do věty jen zasahuje, nebo rozdělují položky ve výčtu.
Co čárkami ohraničujeme
Některé části věty nejsou jejím pevným členem. Můžeš je vyndat a věta zůstane celá. Takové části se ohraničují čárkami z obou stran (uprostřed věty) nebo se odděluje jen jedna strana (na začátku a na konci).
- Vsuvka: Moje babička, jak víš, peče nejlepší koláče. Praha je, myslím, krásná i v zimě.
- Oslovení: Honzo, pojď sem. Pojď sem, Honzo. Víš, Honzo, kolik je hodin?
- Citoslovce: Ach, to je krása! Hurá, máme volno! Citoslovce můžeš oddělit i vykřičníkem (Ach! To je krása).
- Odpověď ano a ne: Ano, přijdu. Ne, nepůjdu.
Přístavek
Přístavek je část věty, která jinými slovy pojmenovává to samé jako slovo před ním: Karel Čapek, spisovatel, napsal hru o robotech. Brno, druhé největší město republiky, leží na jihu Moravy.
Dva druhy:
- Volný přístavek (delší, vysvětlující) se odděluje čárkami: Praha, hlavní město Česka, leží na Vltavě.
- Těsný přístavek je s podstatným jménem srostlý a čárky nemá: řeka Vltava, pan Novák, bratr Karel, císař Karel IV.
Doplň čárku, nebo vyber nic
Výčet a spojky
Ve výčtu (stejné větné členy za sebou) dáváme čárku mezi členy: koupil jsem chléb, máslo, sýr. Před spojkou a, i, ani, nebo, či čárku nepíšeme: koupil jsem chléb, máslo a sýr.
Čárku píšeme před spojkami odporovacími: ale, však, avšak, nýbrž.
- Je to malé, ale šikovné zvíře.
- Bylo to dlouhé, avšak zajímavé.
- Nejen Petr, ale i Jana přišli včas.
Opakují-li se spojky, čárka je před každou další: ani Petr, ani Jana, i děti, i dospělí, buď čaj, nebo káva.
Přívlastky a zdůrazněné opakování
Když před podstatným jménem stojí víc přívlastků, rozhoduje, jestli jsou rovnocenné.
- Rovnocenné přívlastky se vztahují k podstatnému jménu každý zvlášť. Mezi ně se dá vložit „a“ a věta stále dává smysl: chutný, voňavý koláč (chutný a voňavý koláč). Čárka je.
- Postupně rozvíjející přívlastek upřesňuje už celé spojení za sebou, „a“ do něj vložit nejde: dlouhá dřevěná lavice, výborný jablkový koláč. Čárka není.
U některých spojení se dá vyložit obojí. Když si nejsi jistý, zkus „a“ a řiď se pokynem učitele.
Zdůrazněné opakování slova se odděluje čárkou: Byla to velká, velká radost. Čekal, čekal, čekal.
Doplň čárku, nebo vyber nic
Která věta má správně čárky kolem vsuvky?
Vsuvka „jak víš“ stojí uprostřed věty, a proto má čárku z obou stran.
Proč není čárka ve větě „Řeka Vltava teče Prahou“?
Těsný přístavek (řeka Vltava, pan Novák) čárky nemá. Volný přístavek (Praha, hlavní město Česka, ...) se čárkami ohraničuje.
Která věta je napsaná správně?
Před spojkou „ale“ se čárka píše vždy. Před „a“ by čárka být neměla.
Která věta je bez chyby?
Čárka je mezi členy výčtu, ale před posledním členem po spojce „a“ ne.
Jak poznáš přívlastky, mezi které patří čárka?
Rovnocenné přívlastky (chutný, voňavý koláč) spojí „a“. U postupně rozvíjejících (dlouhá dřevěná lavice) „a“ nejde.
Která odpověď má správně čárku?
Za „ano“ a „ne“ na začátku odpovědi se čárka píše. Uvnitř zbytku věty žádná není.