Lidsky řečeno
Nákupní lístek. Jeden papír, na něm položky pod sebou v pořadí, jak tě napadly. Můžeš připsat další, škrtnout mléko nebo celý lístek přepsat podle uliček v obchodě. Seznam v Pythonu je ten samý lístek: jedno jméno, uvnitř kolik chceš hodnot a záleží na jejich pořadí.
Proč nestačí proměnné
Každé ráno si na chatě zapisuješ teplotu. S tím, co zatím umíš, by každý den potřeboval vlastní proměnnou: pondeli, utery, streda. Vzorec na průměr by se s každým dnem prodlužoval a po měsíci bys program nejradši smazal.
Seznam (anglicky list) drží hodnoty pohromadě. Píše se do hranatých závorek, hodnoty odděluje čárka a každé z nich se říká prvek.
teploty = [4, 7, 6, 2, 9]
print(teploty)
print(len(teploty))
print(sum(teploty) / len(teploty))
[4, 7, 6, 2, 9] 5 5.6
Funkce len vrátí počet prvků a sum je sečte. Přidáš šestý den a řádek s průměrem nemusíš vůbec měnit. Program přestane záviset na tom, kolik dat zrovna máš.
Do seznamu patří cokoli, i texty nebo další seznamy. Prázdný seznam se píše [] a je to běžný začátek, do kterého se postupně přidává.
Sáhni pro konkrétní prvek
Každý prvek má pořadové číslo, index. Počítá se od nuly, takže první prvek má index 0 a poslední o jedna méně, než je délka seznamu.
index: 0 1 2 3
prvek: "Anna" "Petr" "Eva" "Jan"Index se píše do hranatých závorek za jméno seznamu. Stejným zápisem prvek přečteš i přepíšeš. Záporný index počítá od konce, -1 je poslední prvek.
fronta = ["Anna", "Petr", "Eva", "Jan"]
print(fronta[0])
print(fronta[2])
print(fronta[-1])
fronta[1] = "Marek"
print(fronta)
Anna Eva Jan ['Anna', 'Marek', 'Eva', 'Jan']
Když sáhneš mimo seznam, Python to nepřejde mlčky a skončí chybou IndexError.
fronta = ["Anna", "Petr", "Eva"]
print(len(fronta))
print(fronta[3])
3
Přidávání a mazání
Seznam umí sám pár věcí. Říká se jim metody: funkce přilepené k hodnotě, které se volají přes tečku. Většina metod seznamu mění přímo ten seznam, na kterém je zavoláš.
nakup = ["mléko", "chleba"]
nakup.append("vejce") # add to the end
print(nakup)
nakup.insert(0, "káva") # add at index 0
print(nakup)
nakup.remove("chleba") # remove by value
print(nakup)
posledni = nakup.pop() # take the last item out
print(posledni, nakup)
prvni = nakup.pop(0) # take the item at index 0 out
print(prvni, nakup)
['mléko', 'chleba', 'vejce'] ['káva', 'mléko', 'chleba', 'vejce'] ['káva', 'mléko', 'vejce'] vejce ['káva', 'mléko'] káva ['mléko']
Rozdíl mezi remove a pop: remove hledá hodnotu a smaže její první výskyt, pop bere pozici a vyňatý prvek ti vrátí, takže s ním můžeš dál pracovat. Když hodnota v seznamu není, remove skončí chybou ValueError.
Seznamy jde spojit dvěma způsoby. extend přidá prvky druhého seznamu jeden po druhém. Operátor + vyrobí seznam nový a původní nechá být. Nepleť si s nimi append: ten přidá vždy jeden prvek, i kdyby to byl celý seznam.
a = [1, 2]
a.append([3, 4])
print(a)
b = [1, 2]
b.extend([3, 4])
print(b)
c = b + [5]
print(c)
print(b)
[1, 2, [3, 4]] [1, 2, 3, 4] [1, 2, 3, 4, 5] [1, 2, 3, 4]
Co bude v a po řádcích a = [1, 2] a a.append([3])?
append vždy přidá přesně jeden prvek. Tady je tím prvkem seznam [3], takže skončí uvnitř. Pro [1, 2, 3] bys potřeboval extend.
Čekárna u lékaře
V čekárně sedí tři lidé. Proveď změny v tomto pořadí přímo na seznamu cekarna:
- Na konec přišla paní
"Černá". - Sestra zavolala prvního v řadě. Vyjmi ho ze seznamu a ulož do proměnné
na_rade. - S úrazem přišla paní
"Procházková"a jde úplně dopředu.
cekarna = ["Novák", "Svoboda", "Dvořák"]
# doplň
Co která metoda dělá
Spoj metodu seznamu s tím, co udělá.
Projdi všechno cyklem
Cyklus for umí procházet i seznam. Proměnná dostane postupně každý prvek. Často přitom něco sčítáš nebo si do nového seznamu vybíráš, co tě zajímá.
utraty = [120, 89, 1450, 35, 640]
celkem = 0
velke = []
for castka in utraty:
celkem += castka
if castka > 500:
velke.append(castka)
print(celkem)
print(velke)
2334 [1450, 640]
Když kromě prvku potřebuješ i jeho pořadí, použij enumerate, který znáš z lekce o cyklu for. Operátor in zjistí, jestli v seznamu hodnota je, count spočítá výskyty a index najde první pozici. Když tam hodnota není, index skončí chybou ValueError.
zavodnici = ["Eva", "Tomáš", "Lída", "Eva"]
for poradi, jmeno in enumerate(zavodnici, start=1):
print(f"{poradi}. {jmeno}")
print("Lída" in zavodnici)
print("Karel" in zavodnici)
print(zavodnici.count("Eva"))
print(zavodnici.index("Lída"))
1. Eva 2. Tomáš 3. Lída 4. Eva True False 2 2
Vadné čidlo
Čidlo při poruše posílá hodnotu -999. Ze seznamu mereni vytvoř:
platna: nový seznam bez hodnot-999, ve stejném pořadí,poruchy: kolikrát se porucha objevila,prumer: průměr platných hodnot.
Původní seznam mereni nech beze změny.
mereni = [21, -999, 23, 22, -999, 25]
# doplň
Tipni si, co vypíše tenhle kód, a potom ho projdi tlačítkem krokovat.
cisla = [1, 2, 2, 3]
for c in cisla:
if c == 2:
cisla.remove(c)
print(cisla)
[1, 2, 3]
Jedna dvojka přežila. Cyklus smazal prvek na pozici 1, druhá dvojka se tím na pozici 1 přesunula a cyklus pokračoval pozicí 2. Bezpečná cesta je ta z minulého úkolu: vytvořit nový seznam jen s tím, co chceš nechat.
Řazení
Řadit jde dvěma způsoby. Metoda sort přeskládá přímo seznam. Funkce sorted ho nechá být a vrátí nový, seřazený. reverse=True otočí směr. Když chceš jen nejmenší nebo největší hodnotu, řadit nemusíš, stačí min a max.
body = [72, 15, 98, 40]
print(sorted(body))
print(body)
body.sort(reverse=True)
print(body)
print(min(body), max(body))
jmena = ["eva", "Zuzana", "Adam", "Šárka", "Čeněk"]
print(sorted(jmena))
[15, 40, 72, 98] [72, 15, 98, 40] [98, 72, 40, 15] 15 98 ['Adam', 'Zuzana', 'eva', 'Čeněk', 'Šárka']
U textů si všimni pořadí. Python porovnává čísla znaků v Unicode, ne česká pravidla. Velká písmena bez diakritiky proto stojí před malými a písmena s diakritikou až za z. Řazení podle vlastního pravidla přijde v lekci Funkce jako hodnoty.
Co vypíše tenhle kód? vysledek = [3, 1, 2].sort() a pak print(vysledek)
sort mění seznam na místě a nevrací nic, tedy None. Klasická past je cisla = cisla.sort(), po které o data přijdeš. Chceš-li výsledek uložit, použij sorted.
Kam zmizely body?
Program má seřadit body a do nejlepsi uložit nejvyšší z nich. Místo toho spadne. Který řádek je špatně?
Z textu seznam a zpátky
Data často přijdou jako jeden řádek textu. Metoda split ho rozseká na seznam, join naopak slepí seznam textů do jednoho. U join se píše oddělovač dopředu, což vypadá zvláštně, ale rychle si zvykneš.
radek = "jablka;hrušky;švestky"
ovoce = radek.split(";")
print(ovoce)
print(len(ovoce))
print(" + ".join(ovoce))
veta = "každé slovo zvlášť"
print(veta.split())
['jablka', 'hrušky', 'švestky'] 3 jablka + hrušky + švestky ['každé', 'slovo', 'zvlášť']
Bez argumentu split dělí podle bílých znaků, tedy mezer, tabulátorů a konců řádků. Víc o textech najdeš v lekci Řetězce do hloubky.
Abecedně, prosím
V proměnné hoste jsou jména oddělená čárkou. Vytvoř text vysledek, ve kterém budou jména seřazená podle abecedy a oddělená čárkou a mezerou. Tedy Adam, Bořek, Marta, Zdena.
hoste = "Zdena,Adam,Marta,Bořek"
# doplň
Pod kapotou · dynamické pole a co doopravdy stojí čas
list v CPythonu není spojový seznam. Je to souvislé pole ukazatelů PyObject * plus délka a kapacita, samotné objekty leží jinde. Proto sys.getsizeof(a) nezapočítá velikost prvků a proto může jeden seznam míchat typy.
Při zaplnění se pole přealokuje s rezervou zhruba o osminu plus malou konstantu. Kopírování se tak rozloží a append je amortizovaně O(1), jednotlivé volání ale občas trvá déle.
| operace | složitost |
|---|---|
a[i], a[i] = x, len(a) | O(1) |
a.append(x), a.pop() | amortizovaně O(1) |
a.insert(0, x), a.pop(0) | O(n), posouvá všechny prvky |
x in a, a.remove(x), a.count(x) | O(n) |
a.sort() | O(n log n), na téměř seřazených datech blízko O(n) |
Fronta přes pop(0) je častý tichý výkonnostní problém, na obou koncích patří collections.deque. Víc v lekci Rychlost a volba struktury.
Řazení je Timsort, od 3.11 se strategií slučování Powersort. Je stabilní, takže stejné prvky drží původní pořadí, a to se dá využít při řazení ve více průchodech. Během sort je seznam dočasně prázdný a jeho změna z funkce key skončí ValueError: list modified during sort. Správné české řazení potřebuje collation, například locale.strxfrm jako klíč nebo PyICU.
Past u porovnání: in a count zkoušejí nejdřív identitu, teprve potom ==. Dokumentace to u in popisuje jako x is e or x == e.
nan = float("nan")
print(nan == nan) # False
print(nan in [nan]) # True, same object
print([nan] == [nan]) # True, same reasonDruhá past: [[]] * 3 nevytvoří tři seznamy, ale tři odkazy na tentýž. Rozebírá to lekce Reference, mutabilita a kopie.