Lidsky řečeno
Vezmi krejčovský metr. Čísla na něm nejsou na políčkách, ale na ryskách mezi nimi. Když chceš kus látky, řekneš „od rysky 2 po rysku 5“ a střihneš. Dostaneš tři centimetry. Řezy v Pythonu fungují stejně, a jakmile si to představíš takhle, přestanou tě mást.
Rysky místo políček
Z minulé lekce znáš index: dny[0] je první prvek. Pro řezy si čísla představ na hranicích mezi prvky.
rysky: 0 1 2 3 4 5 6 7
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
odzadu: -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1Řez (anglicky slice) se píše seznam[od:do] a vrátí nový seznam s tím, co leží mezi dvěma ryskami. Prvek na pozici do už v něm není. Vynecháš-li začátek, jde se od kraje. Vynecháš-li konec, jde se až na konec.
dny = ["po", "út", "st", "čt", "pá", "so", "ne"]
print(dny[0:5])
print(dny[5:7])
print(dny[:2])
print(dny[5:])
print(dny[-2:])
print(dny[1:-1])
print(len(dny[1:4]))
['po', 'út', 'st', 'čt', 'pá'] ['so', 'ne'] ['po', 'út'] ['so', 'ne'] ['so', 'ne'] ['út', 'st', 'čt', 'pá', 'so'] 3
Z toho plynou dvě praktické vlastnosti. Když obě rysky leží v seznamu a počítáš je zleva, je délka řezu do - od. A a[:k] + a[k:] dá vždy celý seznam, nic se neztratí ani nezdvojí, ať je k jakékoli.
Co vrátí [10, 20, 30, 40, 50][1:3]?
Rysky 1 a 3 ohraničují prvky s indexy 1 a 2. Délka je 3 - 1 = 2.
Řez odpouští
Jednotlivý index mimo rozsah skončí chybou. Řez přesah tiše ořízne, a když nic nezbude, vrátí prázdný seznam. Hodí se to, když chceš „nejvýš pět prvků“ a nevíš, kolik jich je.
Řezy nejsou jen pro seznamy. Stejně fungují u textů, n-tic i range.
dny = ["po", "út", "st"]
print(dny[:100])
print(dny[10:20])
datum = "2026-11-18"
print(datum[:4])
print(datum[5:7])
print(datum[-2:])
print(range(10)[2:5])
['po', 'út', 'st'] [] 2026 11 18 range(2, 5)
Žebříček
Seznam body je seřazený od nejlepšího. Bez ručního vypisování čísel vytvoř:
medaile: první tři výsledky,posledni_dva: poslední dva výsledky,stred: všechno mezi nimi.
body = [98, 91, 85, 70, 64, 52, 40]
# doplň
Krok: každý druhý a pozpátku
Třetí číslo v řezu je krok: seznam[od:do:krok]. Krok 2 bere každý druhý prvek. Záporný krok jde pozpátku, takže od musí být vpravo od do.
cisla = [0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9]
print(cisla[::2])
print(cisla[1::2])
print(cisla[::-1])
print(cisla[7:2:-2])
print("kobyla"[::-1])
[0, 2, 4, 6, 8] [1, 3, 5, 7, 9] [9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1, 0] [7, 5, 3] alybok
[::-1] je běžný způsob, jak získat otočenou kopii. Metoda reverse() otočí seznam na místě a nic nevrací, stejně jako sort.
Palindromy
Palindrom se čte stejně zepředu i zezadu. Do seznamu palindromy vyber ze slova ta, která jsou palindromem. Velikost písmen se nepočítá, ale do výsledku ulož slovo v původní podobě.
slova = ["Kajak", "Python", "Oko", "Radar", "most"]
palindromy = []
# doplň
Řez je kopie
Přiřazení b = a seznam nekopíruje. Vznikne jen druhé jméno pro tentýž seznam. Řez naopak vyrobí nový seznam, a a[:] je proto nejkratší způsob, jak získat kopii celého.
original = [1, 2, 3]
druhe_jmeno = original
kopie = original[:]
original.append(4)
print(druhe_jmeno)
print(kopie)
cisla = [1, 2, 2, 3]
for c in cisla[:]:
if c == 2:
cisla.remove(c)
print(cisla)
[1, 2, 3, 4] [1, 2, 3] [1, 3]
Druhá část řeší past z minulé lekce: cyklus běží přes kopii, takže mazání v originále mu pozici nerozhodí. Co přesně se při přiřazení děje, rozebírá lekce Reference, mutabilita a kopie.
zaznamy = ["a", "b", "c", "d"]
n = 0
print(zaznamy[-n:])
print(zaznamy[len(zaznamy) - n:])
['a', 'b', 'c', 'd'] []
Přepsání celého úseku
Řez může stát i na levé straně přiřazení. Úsek mezi ryskami se nahradí tím, co dáš vpravo, a délka se smí změnit. Prázdný úsek [2:2] znamená vložení, prázdný seznam vpravo smazání. Mazat umí i del.
p = ["a", "b", "c", "d", "e", "f", "g"]
p[1:3] = ["X"]
print(p)
p[2:2] = ["nové", "další"]
print(p)
p[-2:] = []
print(p)
del p[::2]
print(p)
['a', 'X', 'd', 'e', 'f', 'g'] ['a', 'X', 'nové', 'další', 'd', 'e', 'f', 'g'] ['a', 'X', 'nové', 'další', 'd', 'e'] ['X', 'další', 'e']
Když je v řezu krok, musí počet nových prvků přesně sedět, protože Python neví, kam by přebytek dal.
c = [0, 1, 2, 3, 4, 5]
c[::2] = [9, 9, 9]
print(c)
c[::2] = [7, 7]
[9, 1, 9, 3, 9, 5]
Texty a n-tice měnit nejdou, takže řez u nich funguje jen pro čtení.
Co je v a po a = [1, 2, 3, 4] a a[1:3] = []?
Úsek s prvky 2 a 3 se nahradí ničím. Bez kroku smí nová hodnota mít libovolnou délku, i nulovou.
Okna a dávky
Dva vzory z praxe, oba stojí na řezu s proměnnými. Klouzavé okno se posouvá po datech a vyhlazuje je. Tady je průměr prodejů za tři dny:
prodeje = [12, 15, 11, 18, 20, 17, 25]
okno = 3
for i in range(len(prodeje) - okno + 1):
kus = prodeje[i:i + okno]
print(kus, round(sum(kus) / okno, 1))
[12, 15, 11] 12.7 [15, 11, 18] 14.7 [11, 18, 20] 16.3 [18, 20, 17] 18.3 [20, 17, 25] 20.7
Dávky dělí data na stejně velké kusy, třeba když služba přijme najednou nejvýš sto záznamů. Pomůže krok v range a to, že řez přesah odpustí. Vyzkoušej si to sám.
Rozděl na dávky
Rozděl polozky na kusy o velikosti velikost a ulož je do seznamu davky. Poslední dávka může být kratší. Pro zadaná data vyjde [[1, 2, 3, 4], [5, 6, 7, 8], [9, 10]].
polozky = [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10]
velikost = 4
davky = []
# doplň
Čísla v řezech se dají pojmenovat. Funkce slice vyrobí řez jako hodnotu, což se hodí u textů s pevnou šířkou sloupců. Místo záhadného radek[11:16] čteš radek[UROVEN].
DATUM = slice(0, 10)
UROVEN = slice(11, 16)
ZPRAVA = slice(18, None)
log = [
"2026-11-18 ERROR disk je plný",
"2026-11-19 INFO zálohování hotovo",
]
for radek in log:
print(radek[DATUM], radek[UROVEN].strip(), radek[ZPRAVA], sep=" / ")
2026-11-18 / ERROR / disk je plný 2026-11-19 / INFO / zálohování hotovo
Pod kapotou · slice objekt, indices a cena kopie
a[1:5] je volání a.__getitem__(slice(1, 5, None)). Hranaté závorky přijmou i čárky a ..., jazyk jen předá objekt a význam určí typ. Na tom stojí vícerozměrné indexování v NumPy.
class Ukaz:
def __getitem__(self, klic):
return klic
u = Ukaz()
print(u[1:5])
print(u[::2])
print(u[1:2, ::3])
print(u[...])
print(slice(-3, None).indices(10))
print(slice(None, None, -1).indices(5))
print(list(range(*slice(None, None, -1).indices(5))))
print([0, 1, 2, 3, 4][4:-1:-1])
slice(1, 5, None) slice(None, None, 2) (slice(1, 2, None), slice(None, None, 3)) Ellipsis (7, 10, 1) (4, -1, -1) [4, 3, 2, 1, 0] []
indices(n) převede řez na konkrétní (start, stop, step) pro délku n a je určený pro range. Výsledek (4, -1, -1) ale nesmíš vrátit zpět do řezu: a[4:-1:-1] je prázdné, protože -1 tam znamená poslední prvek. Pro „až na začátek“ existuje v řezu jen None.
Další věci, které se v praxi vymstí:
- Řez seznamu kopíruje
kukazatelů a zvyšuje čítače referencí, stojí tedy O(k) času i paměti. Smyčkawhile a: a = a[1:]je kvadratická. Pro čtení bez kopie máš index,reversed(a)neboitertools.islice, ten ale prochází od začátku. - Kopie je mělká: vnořené seznamy zůstávají sdílené.
a[:] = novamění existující objekt, takže změnu uvidí všichni, kdo na něj drží odkaz.a = novajen přesune jméno.- V NumPy je řez pohled, ne kopie. Zápis do něj změní původní pole. U
bytesse bez kopírování obejdeš přesmemoryview. s[::-1]otáčí kódové body, ne viditelné znaky. U"é"nebo emoji složených ze sekvencí se text rozpadne.- Od Pythonu 3.12 jsou objekty
slicehashovatelné, pokud jsou hashovatelné jejich složky, takže mohou být klíčem slovníku.
Vyzkoušej si: Řezy živě
Posuvníky nastavují start, stop a krok. Vybrané prvky se podbarví a pod nimi vidíš zápis a výsledek.