Lidsky řečeno
Adresa na obálce: ulice, město, PSČ. Tři údaje, které patří k sobě, a každý má své pevné místo. Do hotové obálky nikdo nepřipisuje. Když se adresa změní, vezmeš novou obálku. N-tice je taková obálka, a rozbalování znamená, že ji otevřeš a každý údaj položíš na vlastní hromádku.
Hodnoty, které patří k sobě
Zeměpisná poloha má vždy dvě čísla. Barva tři složky. Řádek z tabulky pevný počet sloupců. Na takové skupiny je n-tice (anglicky tuple). Píše se do kulatých závorek a čte se stejně jako seznam.
Ve skutečnosti n-tici dělá čárka, závorky jsou většinou jen pro přehlednost. Proto se n-tice s jedním prvkem musí psát s čárkou na konci.
praha = (50.0755, 14.4378)
print(praha)
print(praha[0])
print(len(praha))
bod = 3, 4
print(bod)
print(type(bod))
jeden = (5,)
omyl = (5)
print(type(jeden))
print(type(omyl))
prazdna = ()
print(len(prazdna))
(50.0755, 14.4378) 50.0755 2 (3, 4) <class 'tuple'> <class 'tuple'> <class 'int'> 0
Jaký typ má x po řádku x = ("ahoj")?
Závorky tu jen seskupují výraz, stejně jako v (2 + 3) * 4. Jednoprvková n-tice by byla ("ahoj",).
Nejde změnit
Zásadní rozdíl proti seznamu: n-tice je neměnná. Číst z ní můžeš, řezat taky, ale přepsat, přidat ani smazat nic nejde.
barva = (255, 128, 0)
print(barva[1:])
barva[0] = 200
(128, 0)
Není to otrava, ale záruka. Když n-tici někam předáš, víš jistě, že se vrátí stejná. Změnu uděláš tak, že si postavíš novou. Převod mezi seznamem a n-ticí obstarají list a tuple.
barva = (255, 128, 0)
tmavsi = (200,) + barva[1:]
print(tmavsi)
print(list(barva))
print(tuple(["a", "b"]))
zaznam = ("Eva", [1, 2])
zaznam[1].append(3)
print(zaznam)
(200, 128, 0)
[255, 128, 0]
('a', 'b')
('Eva', [1, 2, 3])Rozbalování
Tohle je důvod, proč n-tice potkáš všude. Na levou stranu přiřazení napíšeš několik jmen a každé dostane jednu hodnotu. Funguje to pro seznamy i jiné posloupnosti a umí to prohodit dvě proměnné bez pomocné třetí.
bod = (3, 4)
x, y = bod
print(x, y)
a = 1
b = 2
a, b = b, a
print(a, b)
minuty, sekundy = divmod(200, 60)
print(minuty, sekundy)
jmeno, prijmeni = "Eva Malá".split()
print(prijmeni)
3 4 2 1 3 20 Malá
Vestavěná divmod vrátí n-tici podíl a zbytek. Stejně budou vracet více hodnot i tvoje funkce. Počet jmen ale musí sedět, jinak Python skončí chybou.
x, y = (1, 2, 3)
Když počet předem neznáš, pomůže hvězdička. Jméno s * posbírá všechno, co zbylo, a vždy to bude seznam, klidně prázdný. Podtržítko _ je zvyklost pro hodnotu, která tě nezajímá.
znamky = (1, 2, 2, 3, 5)
prvni, *stred, posledni = znamky
print(prvni)
print(stred)
print(posledni)
prikaz, *argumenty = "kopiruj a.txt b.txt".split()
print(prikaz, argumenty)
jmeno, _, mesto = ("Eva", 34, "Brno")
print(jmeno, mesto)
1 [2, 2, 3] 5 kopiruj ['a.txt', 'b.txt'] Eva Brno
Co bude v zbytek po řádku prvni, *zbytek = (7,)?
Na prvni zbyla sedmička a pro hvězdičku nezůstalo nic. Hvězdička je spokojená i s nulou prvků a dává vždy seznam.
Rozbal objednávku
Záznam objednavka má na začátku číslo a jméno zákazníka, na konci cenu a mezi tím libovolně mnoho položek. Jedním rozbalením vytvoř proměnné cislo, zakaznik, polozky a cena. Potom do pocet ulož, kolik je položek.
objednavka = ("A-1042", "Eva Malá", "klávesnice", "myš", "monitor", 3490)
# doplň
N-tice v cyklu a zip
Rozbalovat umí i for. Seznam dvojic je jedna z nejběžnějších datových podob vůbec a ve zbytku kurzu ho potkáš pořád.
vysledky = [("Eva", 82), ("Tomáš", 67), ("Lída", 91)]
for jmeno, body in vysledky:
print(f"{jmeno}: {body} b.")
Eva: 82 b. Tomáš: 67 b. Lída: 91 b.
Tohle je přesně to, co dělalo enumerate v lekci o seznamech: dávalo dvojice (pořadí, prvek). Podobná funkce zip spáruje několik seznamů vedle sebe jako zip na bundě. Obě dávají hodnoty postupně, a když je chceš vidět všechny najednou, obal je do list.
mesta = ["Brno", "Plzeň", "Liberec"]
teploty = [12, 9, 6, 100]
print(list(zip(mesta, teploty)))
for mesto, teplota in zip(mesta, teploty):
print(mesto, teplota)
for i, (mesto, teplota) in enumerate(zip(mesta, teploty), start=1):
print(i, mesto, teplota)
[('Brno', 12), ('Plzeň', 9), ('Liberec', 6)]
Brno 12
Plzeň 9
Liberec 6
1 Brno 12
2 Plzeň 9
3 Liberec 6Všimni si dvou věcí. zip skončil s nejkratším seznamem, takže hodnota 100 tiše zmizela. A vnořené dvojice se rozbalují se závorkami podle jejich tvaru.
Faktura ze tří seznamů
Pomocí zip projdi tři seznamy naráz. Vytvoř:
radky: seznam dvojic (název, cena za všechny kusy),celkem: součet za celou fakturu.
nazvy = ["káva", "cukr", "hrnek"]
ceny = [120, 45, 300]
kusy = [2, 10, 1]
# doplň
Porovnávání a řazení
N-tice se porovnávají jako slova ve slovníku: nejdřív první prvky, a jen když se rovnají, druhé, a tak dál. Díky tomu umí sorted, min a max pracovat podle více kritérií bez další práce.
print((1, 9) < (2, 0))
print((2, 1) < (2, 5))
tabulka = [(82, "Eva"), (67, "Tomáš"), (91, "Lída"), (82, "Adam")]
print(sorted(tabulka))
print(sorted(tabulka, reverse=True))
print(max(tabulka))
True True [(67, 'Tomáš'), (82, 'Adam'), (82, 'Eva'), (91, 'Lída')] [(91, 'Lída'), (82, 'Eva'), (82, 'Adam'), (67, 'Tomáš')] (91, 'Lída')
Při shodě bodů rozhodlo jméno. Chceš-li body sestupně, ale jména vzestupně, dej do n-tice záporné body. Přesně to čeká v úkolu.
Spravedlivé pořadí
Do seznamu poradi ulož jen jména hráčů: nejvíc bodů první, při shodě podle abecedy. Má vyjít ["Lída", "Adam", "Eva", "Tomáš"].
hraci = [("Eva", 82), ("Tomáš", 67), ("Lída", 91), ("Adam", 82)]
poradi = []
# doplň
Seznam, nebo n-tice?
Technicky by často prošlo obojí. Rozhoduje, co data znamenají:
- Seznam je hromada věcí stejného druhu, jejichž počet se mění: nákup, zákazníci, naměřené hodnoty.
- N-tice je jedna věc složená z pevných částí, kde pozice určuje význam:
(šířka, délka),(jméno, věk),(červená, zelená, modrá).
N-tice má ještě jednu výhodu. Může být klíčem ve slovníku a prvkem množiny, seznam ne.
Pod kapotou · co n-tice stojí a kde kouše
Nejznámější záhada jazyka. Řádek selže, a přesto se provede:
t = ([1], 2)
try:
t[0] += [9]
except TypeError as chyba:
print(chyba)
print(t)
'tuple' object does not support item assignment ([1, 9], 2)
t[0] += [9] se rozloží na čtení t[0], zavolání list.__iadd__, které změní seznam na místě, a zápis výsledku zpět do t[0]. Teprve ten poslední krok selže. Správně se napíše t[0].extend([9]).
Výkon v CPythonu 3.12:
- N-tice je jedna alokace s prvky přímo v objektu, seznam má hlavičku a zvlášť pole. Malé n-tice se navíc recyklují přes free-listy.
- N-tice ze samých konstant se poskládá při kompilaci a leží v
co_consts, za běhu se nic nealokuje. Ověříš přesdis. a, b = b, ažádnou n-tici nevyrobí. U dvou jmen v 3.12 zbudou jenLOAD_FASTaSTORE_FASTv opačném pořadí.- Hash n-tice se počítá z prvků variantou xxHash a v 3.12 se neukládá. Velká n-tice jako klíč tak stojí O(n) při každém vyhledání. N-tice se seznamem uvnitř hash nemá:
TypeError: unhashable type: 'list'.
Rozbalování s hvězdičkou (PEP 3132) vždy materializuje seznam, což je u velkého nebo nekonečného iterátoru problém. zip(a, b, strict=True) (PEP 618, Python 3.10) vyhodí ValueError při různých délkách a odhalí tiché ztráty dat. V produkčním kódu ho ber jako výchozí volbu, pokud oříznutí nechceš záměrně.
Nad tři pole přestává být r[3] čitelné. Pak sáhni po typing.NamedTuple nebo dataclass.