Lidsky řečeno
Odjíždíš na týden pryč a sousedovi necháš vzkaz, jak se starat o kočku. Soused je ochotný, ale bere všechno doslova. Napíšeš „nasyp granule“ a on je nasype na podlahu, protože o misce nepadlo ani slovo. Počítač je přesně takový soused, jen je neuvěřitelně rychlý a nikdy se neurazí. Program je vzkaz pro něj.
Program je přesný návod
Program je seznam pokynů, které počítač provede. Budík v telefonu je program, kalkulačka také, stejně jako hra nebo internetové bankovnictví. Liší se jen délkou a tím, co přesně se v nich děje.
Tady je jeden hodně krátký. Klikni na spustit.
print("Zapínám konvici.")
print("Čekám, až se voda uvaří.")
print("Zalévám kávu.")
Zapínám konvici. Čekám, až se voda uvaří. Zalévám kávu.
Slovo print znamená „vypiš“. Podrobně ho rozebere další lekce, teď ti stačí vědět, že to, co je v závorce, se objeví na obrazovce.
Na těch třech řádcích jsou vidět tři pravidla, se kterými se potkáš v každém programu:
- Pořadí rozhoduje. Počítač jede shora dolů, řádek po řádku, dokud mu neřekneš jinak.
- Bere to doslova. Neví, co jsi chtěl napsat. Ví jen, co jsi napsal.
- Nic si nedomýšlí. Co v návodu není, to se nestane.
Když tedy prohodíš řádky, počítač klidně zaleje kávu studenou vodou a neřekne ani slovo. Tady jsou kroky naopak. Tipni si, co se vypíše.
print("káva")
print("voda")
print("konvice")
káva voda konvice
Srovnej návod
Řádky jsou ve špatném pořadí. Přeskládej je tak, aby program nejdřív otevřel lednici, potom vyndal mléko a nakonec lednici zavřel. Texty neměň.
print("Zavři lednici.")
print("Otevři lednici.")
print("Vyndej mléko.")
Rychlý a hloupý zároveň
Počítač neumí přemýšlet, zato umí stejnou drobnost zopakovat miliardkrát a neudělat chybu z únavy. Kolik sekund má den? A kolik vyjde, když sečteš všechna čísla od jedné do milionu?
print(24 * 60 * 60)
print(sum(range(1, 1000001)))
86400 500000500000
Hvězdička * znamená násobení. Druhému řádku zatím rozumět nemusíš, jeho součásti přijdou v lekci o cyklu for. Všimni si jen, že milion sčítání proběhl dřív, než jsi stihl mrknout.
Kolik sekund má týden
Uprav program tak, aby vypsal počet sekund v jednom týdnu.
print(24 * 60 * 60)
Od textu k výsledku
To, co píšeš, je obyčejný text. Říká se mu zdrojový kód. Procesor, tedy čip, který v počítači všechno vykonává, mu ale nerozumí. Zná jen vlastní strojový kód, dlouhé řady čísel. Někdo musí překládat.
Dělá to interpret: program, který tvůj text přečte a pokyn po pokynu ho provede. Slovo Python tak označuje dvě věci, jazyk (pravidla, jak se kód píše) a interpret (program, který ten kód umí spustit).
tvůj text interpret výsledek
print("Ahoj") --> Python ho přečte --> Ahoj
a provedeInterpret pracuje ve dvou krocích, a proto existují dva hlavní druhy chyb.
Nejdřív zkontroluje gramatiku celého programu. Když najde větu, která nedává smysl, odmítne začít a ohlásí SyntaxError (chybu v zápisu). Neproběhne ani ten řádek, který je v pořádku.
print("Tenhle řádek je v pořádku.")
print("Tenhle ne, chybí mu konec uvozovek)
Potom program provádí. Gramaticky je všechno správně, ale na některém řádku se ukáže, že pokyn nejde splnit. Co bylo před ním, už proběhlo. Co je za ním, se nestane. Tady Python ohlásí NameError: slovo prnt nezná.
print("Tohle se vypíše.")
prnt("Překlep ve slově print.")
print("Tohle už ne.")
Tohle se vypíše.
Červená hláška není ostuda ani porucha. Je to zpráva, co se stalo a kde. Číst ji se naučíš v lekci Jak číst chybové hlášky. Kód v tomhle kurzu běží izolovaně ve tvém prohlížeči, takže si žádnou chybou nesmažeš soubory ani nic nerozbiješ. Zkoušej klidně hlouposti.
Oprav dvě chyby
Program má vypsat Start. a na dalším řádku Konec., ale jsou v něm dvě chyby. Python ti je ukáže postupně: po opravě první se objeví druhá.
print("Start.")
prnt("Konec.)
Program má pět řádků a na třetím je překlep v názvu příkazu, gramatika je ale v pořádku. Co se stane?
Jméno příkazu se ověřuje až ve chvíli, kdy na něj dojde řada. První dva řádky tedy proběhnou. Předem Python odhalí jen porušenou gramatiku, třeba chybějící uvozovku.
Jaká to bude chyba?
Roztřiď řádky podle toho, co se stane po spuštění.
Pod kapotou · interpretovaný jazyk je zjednodušení
Python je specifikace, CPython její referenční implementace v C. Ten kód ve skutečnosti kompiluje: zdroj projde tokenizérem a parserem do AST, z AST vznikne bytecode a ten provádí smyčka virtuálního stroje. Výsledek kompilace je běžný objekt:
kod = compile("print(6 * 7)", "<ukazka>", "exec")
print(type(kod).__name__)
print(kod.co_names)
print(kod.co_consts)
code
('print',)
(42, None)V konstantách není 6 ani 7, jen hotových 42: optimalizátor výraz složil už při kompilaci. Proto SyntaxError zastaví celý soubor (selže kompilace), kdežto NameError vznikne až za běhu, protože jména se u globálního kódu dohledávají dynamicky.
Pár věcí, které se hodí vědět. Bytecode si prohlédneš přes python -m dis soubor.py. Není to stabilní rozhraní a mezi verzemi 3.x se mění, .pyc proto nesou magické číslo verze. Do __pycache__ se ukládá jen pro importované moduly (PEP 3147), spouštěný skript se kompiluje při každém startu, takže u dlouhého skriptu pomůže přesunout logiku do modulu. Od verze 3.11 je smyčka adaptivní (PEP 659): často běžné instrukce se za běhu specializují podle pozorovaných typů, třeba obecné BINARY_OP na BINARY_OP_ADD_INT. Ve 3.12 ještě není JIT ani build bez GIL, oba přišly jako experimentální až ve 3.13 (PEP 744, PEP 703). Vedle CPythonu existují PyPy s tracing JITem nebo MicroPython pro mikrokontroléry. Ukázky tady běží v Pyodide, což je CPython zkompilovaný do WebAssembly.
Proč zrovna Python
Programovacích jazyků jsou stovky. Tenhle kurz sází na Python z několika konkrétních důvodů.
Dobře se čte. Stejný výpočet nejdřív v jazyce C:
#include <stdio.h>
int main(void) {
int cena = 65;
int kusy = 3;
printf("Celkem: %d Kc\n", cena * kusy);
return 0;
}A v Pythonu:
cena = 65
kusy = 3
print("Celkem:", cena * kusy, "Kč")
Celkem: 195 Kč
C tím neshazujeme. Dává ti víc kontroly a běží rychleji. Pro začátek je ale příjemné řešit problém, a ne obřad kolem něj.
Hodně věcí už někdo napsal. Python má rozsáhlou standardní knihovnu, tedy hotový kód, který dostaneš rovnou s ním. K tomu existují statisíce volně dostupných balíčků, které si můžeš doinstalovat. Příkaz import si takový hotový kód přinese do programu, a kalendář na měsíc jsou pak dva řádky:
import calendar
print(calendar.month(2026, 11))
November 2026
Mo Tu We Th Fr Sa Su
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30Uplatníš ho. Automatizace nudné práce, zpracování dat, serverové části webů, testování, věda a především strojové učení a umělá inteligence. Přesně k tomu tenhle kurz postupně dojde.
Je zdarma a běží na Windows, macOS i Linuxu.
A kde není nejlepší volbou? Kód přímo ve webové stránce patří JavaScriptu, mobilní aplikace se obvykle píšou v Kotlinu nebo Swiftu a ovladače či herní jádra v C, C++ nebo Rustu. Samotný Python je také pomalejší než tyto jazyky. U většiny úloh to nevadí, a kde ano, odvede těžkou práci knihovna napsaná v rychlejším jazyce.
Mimochodem, jméno nemá s hadem nic společného. Autor Guido van Rossum začal jazyk psát koncem roku 1989 a název si vypůjčil od komiků Monty Python.
Co je na Pythonu pravda?
Rychlost není jeho silná stránka. Strojové učení v něm vzkvétá díky knihovnám, které těžké výpočty provádějí v rychlém nativním kódu, a díky tomu, jak snadno se v něm pracuje.
Pod kapotou · proč je CPython pomalý a kdy na tom záleží
Výraz a + b musí za běhu zjistit typy obou operandů a najít správnou operaci. Čísla jsou objekty s hlavičkou (malé int zabere na 64bitovém CPythonu 28 bajtů), seznam drží jen ukazatele na objekty rozeseté po haldě, takže trpí i cache procesoru. Specializace z PEP 659 část režie ubere, ale čistě pythonní smyčka nad čísly zůstává řádově pomalejší než ekvivalent v C.
V praxi bývá úzké hrdlo jinde: čekání na síť a disk, špatně zvolená datová struktura, dotazy do databáze. NumPy nebo PyTorch přesouvají výpočet do nativního kódu a Python jen řídí. Než začneš optimalizovat, změř to, o tom je lekce Měření a ladění výkonu. Souběhu a GIL se věnuje lekce Vlákna, procesy a GIL.
Kde to všechno běží
Nic instalovat nemusíš. Ukázky běží přímo v této stránce. Každou můžeš přepsat a spustit znovu, a každá začíná s čistým štítem: co vznikne v jedné, v další neexistuje.
Kurz počítá s Pythonem 3.12. Tady si to ověříš:
import sys
print(sys.version_info.major, sys.version_info.minor)
3 12
Spoj pojmy
Ke každému pojmu najdi jeho význam.