Lidsky řečeno
„Sejdeme se v devět“ stačí, když jste ve stejném městě. Když je jeden v Praze a druhý v New Yorku, je to věta bez významu. Čas na nástěnných hodinách je jen údaj na ciferníku. Skutečný okamžik z něj bude, až dodáš, kde ty hodiny visí.
Datum a čas jako objekty
Text "14.3.2026" je pro Python jen řada znaků. Nepozná, co je za dva týdny ani jaký je to den v týdnu. Modul datetime proto nabízí tři hlavní typy: date pro datum, time pro čas a datetime pro obojí dohromady.
from datetime import date, datetime, time
den = date(2026, 3, 14)
print(den)
print(den.year, den.month, den.day)
print(den.weekday(), den.isoweekday())
DNY = ["pondělí", "úterý", "středa", "čtvrtek", "pátek", "sobota", "neděle"]
print(DNY[den.weekday()])
schuzka = datetime(2026, 3, 14, 8, 30)
print(schuzka)
print(schuzka.date(), schuzka.time())
print(schuzka.replace(hour=9))
print(time(18, 45))
2026-03-14 2026 3 14 5 6 sobota 2026-03-14 08:30:00 2026-03-14 08:30:00 2026-03-14 09:30:00 18:45:00
Pořadí argumentů je rok, měsíc, den, hodina, minuta. weekday() čísluje od pondělí jako 0, isoweekday() od pondělí jako 1. Objekty jsou neměnné, takže replace vrací nový a původní zůstává. Nesmyslné datum jako date(2026, 2, 30) skončí chybou ValueError, což je přesně to, co od něj chceš.
Aktuální čas zjistíš takto. Výstup se při každém spuštění liší.
from datetime import date, datetime, timezone
print(date.today())
print(datetime.now())
print(datetime.now(timezone.utc))
Počítání s časem: timedelta
Rozdíl dvou dat je timedelta, tedy délka úseku. Dá se i přičítat. Faktura vystavená 14. března se splatností 14 dní:
from datetime import date, datetime, timedelta
vystaveno = date(2026, 3, 14)
print(vystaveno + timedelta(days=14))
do_vanoc = date(2026, 12, 24) - vystaveno
print(do_vanoc)
print(do_vanoc.days)
smena = datetime(2026, 3, 15, 6, 0) - datetime(2026, 3, 14, 22, 30)
print(smena)
print(smena.total_seconds() / 3600)
dlouho = timedelta(days=2, hours=1)
print(dlouho.seconds, dlouho.total_seconds())
2026-03-28 285 days, 0:00:00 285 7:30:00 7.5 3600 176400.0
Co vypíše print(timedelta(days=1, seconds=5).seconds)?
Atribut .seconds drží jen část bez celých dnů. Celých 86405 by vrátilo total_seconds(), a to jako 86405.0.
timedelta nezná měsíce ani roky, protože nemají pevnou délku. Kolik je „31. ledna plus měsíc“? Rozhodnout musíš ty. Běžná dohoda je sklouznout na poslední den cílového měsíce.
import calendar
from datetime import date
def pridej_mesice(den, pocet):
index = den.year * 12 + den.month - 1 + pocet
rok, mesic = divmod(index, 12)
mesic += 1
posledni_den = calendar.monthrange(rok, mesic)[1]
return den.replace(year=rok, month=mesic, day=min(den.day, posledni_den))
print(pridej_mesice(date(2026, 1, 31), 1))
print(pridej_mesice(date(2026, 12, 15), 1))
print(pridej_mesice(date(2028, 1, 31), 1))
2026-02-28 2027-01-15 2028-02-29
Dny po splatnosti
Napiš funkci dni_po_splatnosti(splatnost, dnes). Obě hodnoty jsou date. Vrátí počet dní, o které je faktura po splatnosti. Pokud ještě splatná není nebo je splatná právě dnes, vrátí 0.
from datetime import date
def dni_po_splatnosti(splatnost, dnes):
return None
Z textu na datum a zpátky
Data přicházejí z formulářů a souborů jako text. Dvě metody se liší jedním písmenem, a tak si je pamatuj podle významu: strptime parsuje (text na datum), strftime formátuje (datum na text). Obě dostanou šablonu.
from datetime import datetime
kdy = datetime.strptime("14.03.2026 08:30", "%d.%m.%Y %H:%M")
print(kdy)
print(kdy.strftime("%Y-%m-%d"))
print(kdy.strftime("%d. %m. %Y v %H:%M"))
print(f"{kdy:%H:%M}")
print(f"{kdy.day}. {kdy.month}. {kdy.year}")
print(kdy.isoformat())
print(datetime.fromisoformat("2026-03-14T08:30:00"))
2026-03-14 08:30:00 2026-03-14 14. 03. 2026 v 08:30 08:30 14. 3. 2026 2026-03-14T08:30:00 2026-03-14 08:30:00
| Značka | Význam | Příklad |
|---|---|---|
%Y | rok | 2026 |
%m | měsíc, dvě číslice | 03 |
%d | den, dvě číslice | 14 |
%H | hodina 00 až 23 | 08 |
%M | minuta | 30 |
%S | sekunda | 05 |
%z | posun od UTC | +0100 |
Malé %m je měsíc, velké %M minuta. Tuhle záměnu udělá každý aspoň jednou.
Pro ukládání a výměnu dat používej formát ISO 8601, tedy 2026-03-14T08:30:00. Je jednoznačný a takové texty se navíc abecedně řadí stejně jako časově.
Český zápis data
Napiš funkci cesky_zapis(text), která z ISO data "2026-03-14" vrátí "14. 3. 2026", tedy bez úvodních nul.
from datetime import date
def cesky_zapis(text):
return text
Časová pásma: naivní a uvědomělý čas
Všechny dosavadní časy byly naivní (naive): ciferník bez informace o místě. Čas s připojeným pásmem je uvědomělý (aware) a teprve ten označuje konkrétní okamžik.
Referencí je UTC, světový čas bez letního posunu. Pásma se vyjadřují posunem od něj: +01:00 znamená o hodinu napřed.
from datetime import datetime, timedelta, timezone
plus_jedna = timezone(timedelta(hours=1))
start = datetime(2026, 1, 15, 9, 0, tzinfo=plus_jedna)
print(start)
v_utc = start.astimezone(timezone.utc)
print(v_utc)
print(start == v_utc)
casove_razitko = v_utc.timestamp()
print(casove_razitko)
print(datetime.fromtimestamp(casove_razitko, tz=timezone.utc))
print(datetime.fromisoformat("2026-01-15T08:00:00Z"))
2026-01-15 09:00:00+01:00 2026-01-15 08:00:00+00:00 True 1768464000.0 2026-01-15 08:00:00+00:00 2026-01-15 08:00:00+00:00
start a v_utc ukazují jiný ciferník, ale jde o stejný okamžik, proto se rovnají. Časové razítko (timestamp) je počet sekund od 1. ledna 1970 UTC, oblíbené v databázích a logech.
Naivní a uvědomělý čas nejde seřadit, protože Python odmítá hádat. Rovnost tiše vrátí False, porovnání velikosti skončí chybou.
from datetime import datetime, timezone
naivni = datetime(2026, 1, 15, 9, 0)
uvedomely = datetime(2026, 1, 15, 9, 0, tzinfo=timezone.utc)
print(naivni == uvedomely)
print(naivni < uvedomely)
False
Převod na UTC
Napiš funkci na_utc(text). Dostane čas v ISO formátu s posunem, třeba "2026-03-14T08:30:00+01:00", a vrátí stejný okamžik jako ISO text v UTC: "2026-03-14T07:30:00+00:00".
from datetime import datetime, timezone
def na_utc(text):
return text
Co platí o datetime(2026, 1, 15, 9, 0) bez tzinfo?
Bez pásma je to jen údaj na ciferníku. Některé metody si pak domyslí místní čas počítače, a proto je dobré pásmo uvádět.
Skutečná pásma a letní čas
Pevný posun +01:00 platí v Česku jen v zimě. V létě je +02:00. Pravidla jednotlivých zemí jsou v databázi IANA a pásma se v ní jmenují podle měst: Europe/Prague, America/New_York. Python k ní přistupuje přes modul zoneinfo.
import tzdata # data o pásmech pro prohlížeč a Windows
from datetime import datetime
from zoneinfo import ZoneInfo
praha = ZoneInfo("Europe/Prague")
hovor = datetime(2026, 7, 1, 15, 0, tzinfo=praha)
print(hovor, hovor.tzname())
for pasmo in ["America/New_York", "Asia/Tokyo", "UTC"]:
print(pasmo, hovor.astimezone(ZoneInfo(pasmo)).strftime("%d.%m. %H:%M"))
zima = datetime(2026, 1, 1, 15, 0, tzinfo=praha)
print(zima.utcoffset(), hovor.utcoffset())
2026-07-01 15:00:00+02:00 CEST America/New_York 01.07. 09:00 Asia/Tokyo 01.07. 22:00 UTC 01.07. 13:00 1:00:00 2:00:00
Letní čas přináší dva zvláštní okamžiky za rok. V Česku se poslední neděli v březnu ve 2:00 ručičky posunou rovnou na 3:00, takže ten den má 23 hodin. Poslední neděli v říjnu se ve 3:00 vrátí na 2:00 a den má 25 hodin. V roce 2026 to vychází na 29. března a 25. října.
Past je v tom, že počítání uvnitř jednoho pásma pracuje s ciferníkem, a ne se skutečně uplynulým časem.
import tzdata # data o pásmech pro prohlížeč a Windows
from datetime import datetime, timedelta, timezone
from zoneinfo import ZoneInfo
praha = ZoneInfo("Europe/Prague")
pred = datetime(2026, 3, 28, 12, 0, tzinfo=praha)
po = pred + timedelta(days=1)
print(po)
print(po - pred)
print(po.astimezone(timezone.utc) - pred.astimezone(timezone.utc))
2026-03-29 12:00:00+02:00 1 day, 0:00:00 23:00:00
Ciferník říká „přesně den“, ale ve skutečnosti uplynulo jen 23 hodin. Někdy chceš jedno, někdy druhé: připomínka „zítra ve stejnou dobu“ má jít podle ciferníku, měření délky běhu podle UTC.
Zbývají časy, které neexistují nebo nastanou dvakrát. O tom, kterou variantu máš na mysli, rozhoduje atribut fold.
import tzdata # data o pásmech pro prohlížeč a Windows
from datetime import datetime, timezone
from zoneinfo import ZoneInfo
praha = ZoneInfo("Europe/Prague")
dvakrat = datetime(2026, 10, 25, 2, 30, tzinfo=praha)
print(dvakrat.utcoffset(), dvakrat.replace(fold=1).utcoffset())
neexistuje = datetime(2026, 3, 29, 2, 30, tzinfo=praha)
print(neexistuje.astimezone(timezone.utc).astimezone(praha))
2:00:00 1:00:00 2026-03-29 03:30:00+02:00
V říjnu nastane 2:30 dvakrát: fold=0 je první průchod, ještě v letním čase, fold=1 druhý, už v zimním. Březnové 2:30 vůbec neexistuje. Python ho nezamítne, ale po cestě přes UTC se z něj stane 3:30.
Kolik hodin trvala noční směna
Napiš funkci skutecne_hodiny(od, do). Dostane dva uvědomělé časy v pásmu Europe/Prague a vrátí skutečně uplynulé hodiny jako číslo. Směna od 22:00 do 6:00 má běžně 8 hodin, ale v noci se změnou času je to jinak.
import tzdata
from datetime import datetime, timezone
from zoneinfo import ZoneInfo
def skutecne_hodiny(od, do):
return (do - od).total_seconds() / 3600
Uživatel si naplánuje schůzku za rok na 10:00 v Praze. Co je nejbezpečnější uložit?
Pravidla letního času se můžou do té doby změnit. Uživatel chce 10:00 na ciferníku, takže UTC se má dopočítat až podle aktuálních pravidel.
Pod kapotou · aritmetika, fold a co se pokazí v produkci
Intra-zone versus inter-zone. Mají-li oba operandy stejný objekt tzinfo, odčítání i porovnání ignorují posun a pracují s ciferníkem. Při různých tzinfo se převádějí na UTC. ZoneInfo("Europe/Prague") je kešovaný, takže dvě volání vrátí tentýž objekt (mimo ZoneInfo.no_cache). Proto ukázka výše vrátila 1 day, 0:00:00. Výsledek se může změnit jen tím, že jedno ze dvou stejných pásem vytvoříš jinak.
PEP 495 a fold. fold se při porovnání uvnitř pásma ignoruje, takže obě říjnová 2:30 si jsou rovna, i když mezi nimi uplynula hodina. Mezi pásmy je čas ve zdvojeném nebo chybějícím intervalu vždy nerovný čemukoli, aby se zachovala konzistence hashů. Aritmetika vrací fold=0.
Co už nepoužívat. datetime.utcnow() a utcfromtimestamp() jsou od 3.12 deprecated. Vracejí naivní objekt, který .timestamp() následně vyloží jako místní čas, a na serveru mimo UTC tak máš tichý posun. Nahrazuje je datetime.now(timezone.utc).
pytz. Starší kód předává pásmo z pytz přes tzinfo=. Dostane tak historický místní střední čas (LMT) se zvláštním posunem. U pytz se musí volat tz.localize(dt). Se zoneinfo (PEP 615) tenhle problém odpadá.
Měření doby trvání nepatří na hodiny reálného času. NTP je může posunout i zpět. Používej time.monotonic() nebo time.perf_counter().
date versus datetime. datetime je podtřída date, takže isinstance(dt, date) je pravda, ale dt < d skončí TypeError. Unixový čas nezapočítává přestupné sekundy, každý den má v něm přesně 86 400 sekund.
tzdata stárne. Vlády mění pravidla i s krátkým předstihem. V kontejnerech a na Windows je tvoje databáze jen tak čerstvá jako poslední build, proto patří tzdata do pravidelně aktualizovaných závislostí.