Lidsky řečeno
Procento je jedna setina celku. Máš-li 100 korun, je 1 % jedna koruna. Když obchod slevuje o 30 %, ubere ti z každé stovky na ceně 30 korun. Trojčlenka pak funguje jako přepočet přes jednu věc: když víš, kolik stojí jeden kus, spočítáš cenu libovolného počtu.
Základ, část a počet procent
U každé úlohy na procenta jsou tři údaje: základ (celek, 100 %), část a počet procent p.
- část: část=základ·p100
- počet procent: p=částzáklad·100
- základ: základ=částp·100
Příklady:
- 15 % z 240: 240·0,15=36.
- 45 je kolik procent ze 180: 45180·100=25 %.
- 30 je 12 % z čeho: 3012·100=250.
Procvič si procenta
Promile (‰) je tisícina celku, takže 1 ‰ = 0,1 %. Například 5 ‰ ze 40 000 Kč je 40000·0,005=200 Kč.
Zdražení a zlevnění
Změnu o p % zapiš jako násobek: zdražení o 15 % je násobek 1,15, zlevnění o 20 % násobek 0,8.
- Zboží za 800 Kč zdraží o 15 %: 800·1,15=920 Kč.
- Zboží za 800 Kč zlevní o 20 %: 800·0,8=640 Kč.
- Po zdražení o 25 % stojí 750 Kč. Původní cena: 750:1,25=600 Kč.
Cena vzrostla z 200 Kč na 250 Kč. O kolik procent?
Přírůstek je 50 Kč a počítá se z původní ceny: 50200=25 %. Číslo 20 % vznikne dělením novou cenou, 125 % je nová cena jako procento původní.
Cena zboží nejdřív vzroste o 20 %, potom klesne o 20 %. Jak se konečná cena liší od původní?
Násobky se násobí: 1,2·0,8=0,96. Např. 500 Kč vzroste na 600 Kč a pak klesne o 120 Kč na 480 Kč.
Po zlevnění o 20 % stojí zboží 400 Kč. Kolik stálo původně?
Cena po slevě je 80 % původní: 400:0,8=500. Číslo 480 vznikne přičtením 20 % ke 400 Kč, ale to jsou 20 % z jiného základu.
Jednoduchý úrok
Při jednoduchém úročení se úrok počítá pořád z původní jistiny, z úroku se neúročí.
úrok=jistina·p100·t
kde t je doba v letech. Z 20 000 Kč při 4 % ročně za 3 roky: 20000·0,04·3=2400 Kč, celkem tedy 22 400 Kč. Za půl roku z 12 000 Kč při 5 %: 12000·0,05·0,5=300 Kč. Daň z úroku tu neřešíme.
Jaký je jednoduchý úrok z 10 000 Kč při 3 % ročně za 2 roky?
Za rok je úrok 300 Kč, za dva roky 600 Kč. Hodnota 609 Kč vyjde, když se úrok za druhý rok počítá i z úroku z prvního roku (složené úročení).
Poměr
Poměr a:b porovnává dvě veličiny. Krátí a rozšiřuje se jako zlomek: 6:9=2:3.
Dělení v poměru: sečti díly, najdi jeden díl a vynásob.
- 240 Kč v poměru 3:5: dílů je 8, jeden díl 30 Kč, takže 90 Kč a 150 Kč.
- 600 v poměru 2:3:7: dílů je 12, jeden díl 50, tedy 100, 150 a 350.
- Mapa v měřítku 1:50000: 4 cm na mapě je 4·50000=200000 cm, tedy 2 km ve skutečnosti.
Kolik je menší díl, když rozdělíš 360 Kč v poměru 4:5?
Dílů je 4+5=9, jeden díl je 360:9=40 Kč a menší díl má 4·40=160 Kč. Dělit čtyřmi nebo pěti znamená zapomenout na součet dílů.
Úměrnost a trojčlenka
- Přímá úměrnost: kolikrát víc jedné veličiny, tolikrát víc druhé. Stálý je podíl.
- Nepřímá úměrnost: kolikrát víc jedné veličiny, tolikrát míň druhé. Stálý je součin.
Trojčlenku řešíš ve třech krocích: zapíšeš, rozhodneš, o jaký typ jde, a přepočteš přes jednotku.
- Přímá: 6 sešitů stojí 150 Kč. Cena 9 sešitů? Jeden sešit 150:6=25 Kč, devět sešitů 9·25=225 Kč.
- Nepřímá: 4 malíři vymalují byt za 9 dní. Za kolik dní 6 malířů? Celá práce je 4·9=36 malířodnů, tedy 36:6=6 dní.
Přímá, nebo nepřímá úměrnost?
Zařaď dvojice veličin.
Čtyři dělníci dokončí práci za 12 dní. Za kolik dní ji dokončí šest dělníků?
Je to nepřímá úměrnost, součin je stálý: 4·12=48 a 48:6=8. Hodnota 18 vznikne chybným použitím přímé úměrnosti.